Jak říci Hitlerovi „ne“? Karol Sidor to zkusil

22. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kniha Karol Sidor Denníky 1930 - 1939, vydal slovenský Ústav pamäti národa

Už sto dvacet let uplynulo od narození slovenského politika Karola Sidora. V březnu 1939 byl čtyři dny předsedou slovenské vlády a dokázal odmítnout Hitlerův nátlak, aby vyhlásil slovenskou samostatnost. V pořadu Portréty připomene Karola Sidora historik Michal Pehr.

Samostatné Slovensko? Ano. Ale bez pomoci nacistického Německa. Tak by se dal velmi stručně shrnout postoj slovenského politika a novináře Karola Sidora (1901–1953); muže, který by měl nejspíš v normálnějších poměrech šanci na skvělou politickou kariéru.

Čtěte také

Právník Karol Sidor už v 19 letech vstoupil do Slovenské lidové strany, což byla později Hlinkova HSĽS. V první polovině 30. let patřil k nekompromisním radikálům, prosazujícím myšlenku slovenské státnosti.

A to ne nějaké obyčejné: v projevu z roku 1936 žádal o vysídlení slovenských Židů do Birobidžanu, autonomní židovské oblasti Sovětského svazu. To už byl Sidor známým novinářem, pomyslným „korunním princem“ Andreje Hlinky a hlavně poslancem parlamentu. Tam se mimo jiné neúspěšně snažil prosadit, aby HSĽS nepodpořila v roce 1935 při volbách prezidenta Edvarda Beneše, ale protikandidáta Bohumila Němce.

Do nejvyšší politiky vstoupil v prosinci 1938, kdy se stal místopředsedou československé vlády, formálně ministrem bez portfeje, který má mít na starosti slovenskou problematiku.

Čtěte také

Když napětí na Slovensku v březnu 1939 vrcholilo, byl Sidor 11. března prezidentem Háchou jmenován předsedou slovenské vlády.

Němci na Sidora vykonávali mimořádný nátlak, aby vyhlásil samostatný Slovenský stát; do toho z nacistické Vídně slovenské vysílání tamního rozhlasu ve svých propagandistických pořadech opakovalo hesla jako „So Sidorom proti Židom!“.

Karol Sidor německý nátlak odmítl, o dva dny později přesvědčil proto Hitler až Josefa Tisa. Sidora stálo jeho odmítání kariéru a z Bratislavy byl odeslán, spíš „uklizen“, jako vyslanec Slovenského státu do Vatikánu. Po válce už se na Slovensko nevrátil, takže zůstal v Itálii a v roce 1950 odešel do Kanady, kde také zemřel.

Bylo složité říci Hitlerovi „ne“? A jaké vůbec bylo postavení Karola Sidora na slovenské politické scéně? I nad tím se zamyslí historik Michal Pehr.

autor: David Hertl
Spustit audio