Vyšehradský most je třeba zachovat i za cenu vyšších nákladů, pokud to jen půjde, míní Pospíšil

„Obecně máme nedostatek veřejných peněz a obrovský schodek rozpočtu, takže všechny veřejné výdaje jsou tak trochu ohroženy. A bohužel historická zkušenost ukazuje, že v oblasti kultury se škrtá vždy na prvním místě. Mým úkolem je toto nedopustit,“ deklaruje.

Čtěte také

Ocel Vyšehradského mostu se loupe jako šupinky. Nemáme už moc času, tvrdí Paidar ze Správy železnic

Rozdělování peněz na kulturu se v minulosti přeneslo do rukou odborníků a Pospíšil chce tento systém zachovat. Rád by ale diskutoval o tom, zda neupravit některá kritéria a více například nepodporovat výjimečné projekty, které jsou typické třeba jen pro Prahu.

„Politici mají nastavovat a kontrolovat pravidla, která budou transparentní a veřejně obhajitelná. Máme komisi 17 odborníků a ti pak píší posudky na konkrétní granty a doporučují a navrhují řešení. Ten postup striktně zachováváme, pokud by se měl malinko měnit, tak k ještě větší transparentnosti. Nechci chaos kolem veřejných peněz,“ zdůrazňuje.

Rozhodování chce nechat na odbornících i v oblasti památkové ochrany, zároveň prý ale politici mají právo se k památkové péči vyjadřovat, například pokud jde o probíhající debatu ohledně Vyšehradského železničního mostu.

Byla to bezplatná čestná funkce, kterou jsem vykonával ve volném čase. Není to tak, že bych měl nějakou firmu, která by vydělávala peníze.

„Pokud odborníci ze světa tvrdí, že je možné most zachovat, což je blízké mému pohledu, tak bych byl rád, abychom se o to pokusili, i když ty náklady budou o třetinu až čtvrtinu vyšší než výstavba nového mostu. Moderní vyspělé společnosti mají své kulturní dědictví chránit i za cenu vyšších nákladů,“ tvrdí europoslanec.

Kdo zaplatí filharmonii?

Pospíšil posledních 10 let spravuje Museum Kampa, které se podle jeho slov podařilo dostat z červených čísel a nyní pořádá skvělé výstavy. Po dobu působení na radnici ale svou činnost v něm přerušuje, aby se vyhnul střetu zájmů, v budoucnu se tam ale hodlá vrátit.

Musíme udělat vše pro získání stavebního povolení, aby se počátkem příštího volebního období mohlo reálně začít stavět.

„Byla to bezplatná čestná funkce, kterou jsem vykonával ve volném čase. Není to tak, že bych měl nějakou firmu, která by vydělávala peníze,“ podotýká s tím, že Museum Kampa není nijak zvýhodňováno oproti jiným kulturním institucím, zároveň ale za soukromé peníze plní veřejnou službu pořádáním výstav, které by prý měla dělat například Národní galerie.

Čtěte také

Vltavská filharmonie zvedne sebevědomí Čechů a stane se značkou Prahy, věří architekt Pleskot

V příštích letech chce vedle rekonstrukce Vinohradského divadla udělat maximum pro přípravu budovy Vltavské filharmonie. Podle původního návrhu ji měl spolufinancovat stát, nyní se prý ale debatuje o modelu, kdy by stát platil pronájem za to, že by v budově sídlila i Česká filharmonie a další státní instituce. Přispět by ale mohly i soukromé firmy.

„Hovoří se o částce 10 až 12 miliard. Nejde jen o samotnou stavbu, ale i o výraznou urbanistickou úpravu okolí a řešení dopravy. Půjde o malou městskou čtvrť, proto je ta investice tak obrovská. Dokončena by měla být v roce 2032. Musíme udělat vše pro získání stavebního povolení, aby se počátkem příštího volebního období mohlo reálně začít stavět,“ uzavírá Pospíšil.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.