Vláda nemá odvahu udělat pořádná opatření. Kritizovat ji, že ruinuje chudé, je účelové a nesmyslné, říká Hůle z Člověka v tísni

„Nářky a výtky opozice mi přijdou zcela neakceptovatelné, neumím si představit méně odvážnou reformu,“ komentuje plánovaná opatření analytik Daniel Hůle z organizace Člověk v Tísni. Spravedlnost reforem je podle něj v současnosti druhotná, za zásadnější považuje strukturální deficit způsobený zejména zrušením superhrubé mzdy v roce 2021.

Není možné odcházet do důchodu ve fixním věku a prodlužovat dobu čerpání starobního důchodu
Daniel Hůle

„To je tak ohromný výpadek, že se bude řešit velmi těžce. Opatření, která navrhla vláda, nelze považovat za něco definitivního,“ dodává. „Je to jenom první krůček, který neohrozí sociálně slabé, ale zároveň nepřinese tolik peněz.“ Hůle tak považuje představená opatření pouze za snahu vyhnout se vyššímu zdanění fyzických osob.

Čtěte také

Česko ve formě. Jaké změny a úspory plánuje vláda? Poslechněte si speciální vysílání

I přes avizovanou spravedlnost navíc v návrhu vidí řadu nesrovnalostí. „Nejsou to zásadní objemy peněz, ale pro společenský konsensus je to absurdní,“ komentuje. Zvýšení daní by se tak například nemělo týkat moravských vinařů.

„Vinaři si vylobbovali, že jich se změna vlastně vůbec nedotkne. Pro vnímání spravedlnosti je to velmi špatný signál. Jenom proto, že máme ve vládě řadu politiků z jižní Moravy, tak opravdu máme vynechat jednu skupinu a třeba pivaře máme zdražit?“

Opatření by neměla ovlivnit blahobyt domácností

Opozice mimo jiné silně kritizuje zvýšení daně z nemovitosti. Podle ní povede ke zhoršení situace méně zajištěných vrstev, protože povede ke zvýšení nájmů. „Musíme si uvědomit, jak málo vláda tuto daň zvýšila. V řadě případů to nebude ani dvojnásobek, ale třeba jenom třetina oproti současné situaci,“ říká Hůle. Nájemné by tak mělo být vyšší maximálně o desítky korun.

Čtěte také

Léčba státních financí? Nový zákon o daních z příjmů a pryč s nostalgií vůči koruně

Balíček opatření podle Davida Marka, hlavního ekonoma společnosti Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla, navíc přichází ve vhodné době. Blahobyt českých domácností by tedy ohrozit vůbec neměl. „Fiskální konsolidaci neděláme v době, kdy bychom velkou část rodin vrhali do chudoby. Naopak teď na to prostředky jsou,“ řekl v ranním vysílání Plusu.

„V řadě zemí je daň z nemovitosti třeba i desetkrát vyšší než u nás a my jsme ji nezvedli prakticky ani dvojnásobně. Myslím, že vláda nemá odvahu udělat pořádná opatření, ale kritizovat ji za to, že tady ruinuje chudé domácnosti, je podle mě účelové a naprosto nesmyslné,“ dodává.

Na důchodovou reformu stále čekáme

Čtěte také

Vláda představila nové reformy školometsky. Hlavně ale musí lépe vysvětlovat jejich nutnost, žádá politoložka Shavit

Silná kritika ze strany opozice zaznívá také kvůli úpravě penzijního systému. „Pokud má být systém udržitelný, musíme dělat nějaké kroky. Ale nelze vydávat tyto změny za důchodovou reformu. Jsou to parametrické změny, které mají být základem pro nějakou budoucí reformu,“ navazuje Hůle. „Ale je to krok správným směrem.“

„Není to vůbec důchodová reforma, ale úprava některých parametrů, snaha nějakým způsobem snížit zátěž pro státní rozpočet,“ souhlasí Richard Hindls, statistik a ekonom, bývalý rektor VŠE. „Takže na důchodovou reformu čekáme dál.“

Součástí návrhu je změna výpočtu růstu důchodů a zrušení pevně stanoveného věku odchodu do penze. „Není možné odcházet do důchodu ve fixním věku a prodlužovat dobu čerpání starobního důchodu,“ poukazuje Hůle na průběžně se prodlužující naději dožití. „Musíme se přizpůsobit.“

Čtěte také

Politici dělají rozhodnutí, a přitom neznají všechny možné varianty. Stejné to je se zmírněním schodku, říká ekonom

Faktorem je také proměnlivá síla jednotlivých generací. „Jsem příslušník tzv. husákových dětí. Až my půjdeme do důchodu, tak se velmi výrazně promění poměr pracujících na to, aby nás uživili,“ odkazuje Hůle na téměř poloviční současnou porodnost. „Můžeme to rozdělit podle profesí,“ dodává.

„Už komise, která fungovala před sedmi lety, zavedla pravidlo, že odchod do důchodu by měl být konstruován tak, aby člověk strávil 24 až 26 procent průměrné délky života v penzi,“ doplňuje Hindls. „Pokud se bude posouvat věk odchodu do důchodu v souvislosti s délkou dožití, tak to budou ze začátku rozdíly v jednotkách měsíců.“

V celém pořadu se také dozvíte, jaký dopad může mít seškrtání daňových výjimek na rodiny samoživitelů a samoživitelek nebo jak je systém nastaven vůči živnostníkům či s jakou výší penzí stát do budoucna počítá a jak se můžou budoucí důchodci s pomocí státu zajistit. Provází Martina Mašková.