Politici dělají rozhodnutí, a přitom neznají všechny možné varianty. Stejné to je se zmírněním schodku, říká ekonom
Vláda představila tzv. konsolidační balíček, který by měl dát do pořádku veřejné finance a alespoň částečně zmírnit strukturální schodek státního rozpočtu. Politici i lobbisté vytahují ze šuplíku grafy a sumy, které jsou zaručeně ty správné, ale ukazují odlišný ekonomický obraz. Mají politici přesná čísla a zajímají se o ně, když dělají zásadní národohospodářská rozhodnutí? (Pořad byl natočen před tiskovou konferencí vlády.)
Čtěte také
Zrušíme jednu ze sazeb DPH, zavedeme nemocenskou, zrušíme národní dotace firmám, zrušíme podporu stavebního spoření nebo daňové výjimky. To jsou některá z opatření, která vládní koalice zvažovala při sestavování konsolidačního balíčku.
Opozice vládu kritizuje, a to prakticky za veškerá opatření. Kritika ale jde také z vlastních řad, a to i od bývalých čelních politiků. Například expremiér a expředseda ODS Mirek Topolánek kritizuje vládu, že je málo odvážná a nepřipravuje komplexní nápravu. Podle něj to vypadá, že se politici nerozhodují na základě dat.
Když se několikrát podařilo získat podkladové analýzy, tak z toho bylo okamžitě obrovské haló.
Daniel Münich
„Samozřejmě prostor je v chytrých škrtech, a ne v těch tupých plošných. Na to musíte mít data, musíte vědět, která agenda je zbytná nebo se dá redukovat. A já mám pocit, že zatím vláda neřeže skalpelem, ale že tluče kladivem, protože buď nemá čas, nebo nemá odvahu, nemá data nebo s nimi neumí pracovat,“ říká bývalý předseda ODS i vlády Mirek Topolánek.
Topolánkovi ale oponuje ministr financí Zbyněk Stanjura, který tvrdí, že data mají. Ten ale také před několika týdny připustil, že špatně odhadli a do rozpočtu naplánovali výnos daně z neočekávaných zisků a odvodů z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, a to o celých 60 miliard korun.
Čtěte také
Podle ekonoma Daniela Münicha z think tanku IDEA při CERGE-EI je tato situace způsobena nejenom špatným postupem vlády, ale také médii.
„Když se několikrát podařilo získat podkladové analýzy, tak z toho bylo okamžitě obrovské haló a média říkala, že se něco už téměř rozhodlo. Naopak to byly ty světlé okamžiky, kdy skutečně k těm rozhodnutím pro vládu vznikaly analýzy a nemělo se to tímto mediálně diskreditovat, protože vlády v budoucnu budou mít opět panický strach cokoliv analyzovat, než se rozhodnou,“ říká Münich.
Diskuse bez znalosti informací
Data jsou důležitá k získání informací, ale sama od sebe nejsou podstatná, jak Münich uvádí. Z dat se totiž pomocí analýz a výzkumů musí vytvořit informace a dojít ke znalostem dané materie.
Čtěte také
„Když mluvíme o daňovém systému máme základní data, kolik se vybere na daních, jaké jsou sazby, a pak jsou teprve informace a znalosti, koho jaká daňová sazba jakým způsobem může poškodit nebo zvýhodnit atd. Bohužel v Česku často skončíme jenom u dat, která mnohdy ani nejsou. Sice je sbíráme, ale ty leží někde na hromadě na serverech a nikdo s nimi nepracuje. Takže to je ten problém, diskuse potom nejsou založeny na datech a informacích,“ vysvětluje.
NERV nabídl vládě dvacet opatření, která by měla ušetřit 200 miliard, což je ten nejhorší strukturální schodek, aby se naše fiskální politika dostala aspoň do jakési rovnováhy. Jak ale uvádí Münich, opatření NERVu jsou velmi stručná.
Čtěte také
„Nikdo si nemůže představovat, že nahradíme činnost tisíců úředníků a analytiků. Naše doporučení jsou založená na dlouhodobé zkušenosti a znalosti, na intuici, kolik to stojí, co se stane, to už je o znalostech. Ale zbytek, tedy dopočítání detailních variant řešení, jsme už nechali na vládě, respektive na jejím zadání pro ministerstva, aby zvážili několik variant a potom politicky vybrali,“ říká s tím, že si vládní koalice chtěla zjednodušit cestu.
„Domnívali se, že obejdou ten proces, zadají analytické a výzkumné práce a nic jim neunikne. Ale tento přístup bohužel nefunguje. Věci za prvé unikají z té vědecké nebo analytické sféry a pak už nikdo neví, co je politický a co odborný názor. A často ani neexistují. Politici se tedy hojně snaží dělat politická rozhodnutí u věcí, kdy neví, jaké přesně varianty přichází v úvahu, jestli neexistují nějaká ještě lepší řešení, než která mají na stole,“ dodává.
Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.
Související
-
Schillerová: Vláda zareagovala na ceny energií pozdě. Teď na to mají doplatit důchodci
Hnutí ANO se dnes obrátí na Ústavní soud kvůli pomalejšímu růstu penzí. Ten vláda ve sněmovně prosadila za velkého odporu opozice.
-
Ekonom Hindls: Deficit rozpočtu? O problému víme roky. Místo koncepce ale vláda tvoří mozaiku návrhů
Vláda řeší, jak ušetřit desítky miliard korun v rozpočtu. Ve hře je na 70 možných opatření. Mezi nimi i rušení některých daňových výjimek. Jak se na návrhy koalice dívat?
-
Vláda má ty největší úkoly teprve před sebou a už teď je velmi nepopulární, hodnotí politolog Valeš
Je Petr Fiala špatný premiér? Vybírá si do svého týmu neschopné spolupracovníky? Nebo vláda dělá, co může, jenom neumí své cíle, plány a úspěchy vysvětlit veřejnosti?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.