Harrisová, nebo Trump? V průzkumech je rozdíl mezi nimi tak těsný, až se překrývají, dokládá novinář

Začal bych jedním modelovým příkladem průzkumu. Ze šetření společnosti Selzer & Company pro deník The Des Moines Register vyplynulo, že Harrisová vede nad Trumpem v Iowě, kde bývalý prezident pohodlně vyhrál ve dvou minulých volbách. Na co si v tomto případě a podobných případech dávat pozor?

Právě tím, že v Iowě Trump v minulosti vyhrál, získal ten průzkum mediální pozornost. Ale měli bychom si dávat pozor. Není důležité jenom to číslo, o jaké se preference dvou kandidátů liší.

Čtěte také

S demokraty přijde rozvrat, na ekonomiku má správný instinkt Trump, myslí si v New Yorku žijící podnikatel Kotyza

Je také důležité se dívat na spolehlivost toho průzkumu, protože jeho autoři uvádí, že je tam nějaký rozptyl. Právě tady v tomto případě se rozptyl u obou kandidátů překrývá.

To znamená, že může dojít k tomu, že ten výsledek bude vlastně přesně opačný – to znamená, že zvítězí ten druhý, než průzkum nyní predikuje. A přesto to bude v rozsahu toho, co autoři průzkumu deklarují jako přesnost nebo spolehlivost.

Když se zeptám obecně, jsou předvolební průzkumy ovlivňovány politickými zájmy, případně finančními? 

Tohle se hodně skloňovalo v případě analytika Natea Silvera, který proslul v minulosti svými volebními predikcemi, ne přímo průzkumy. Také se věnuje predikcím sázkovým, sportovním.

Silver se netají tím, že je mu blízký spíš konzervativní pohled na svět a spolupracuje i s konzervativním miliardářem Peterem Thielem, což ve veřejné debatě vrhalo stín na jeho takzvanou nezávislost.

Nicméně Silver teď zveřejnil – a když říkám teď, tak je to opravdu aktuální – výsledky svých finálních simulací, v nichž vychází z různých nasbíraných modelů nebo dat, které do modelů vkládá. A říká, že nepatrně vyšší šanci pro vítězství má nakonec přece jenom Kamala Harrisová.

Průzkumy průzkumů

Různé zaujatosti a chyby by měly eliminovat takzvané průzkumy průzkumů. Co jsou zač a můžou mít větší vypovídací hodnotu?

Myšlenka za nimi je zajímavá. Vezmou se různé typy průzkumů a ty se naváží do jednoho modelu. Snažíme se tedy dojít k nejpřesnějšímu výsledku protnutím všech různých predikcí a modelů.

Nicméně ony samy o sobě úplně nejsou zázračné a stejně je tam potřeba udělat řadu metodologických rozhodnutí, která můžou ovlivnit výsledek i ve chvíli, kdy je jejich autor dělá v nejlepší víře.

Čtěte také

Americké volby 2016 a 2020? Tehdy se rozhodovalo mezi Trumpem, Clintonovou a Bidenem

Tady je potřeba si říct, že podle dostupných dat jsou zatím preference amerických voličů opravdu extrémně těsné. Proto přesná predikce v tom smyslu, kdo vyhraje – protože to je to, co nás zajímá, ne nějaké konkrétní číslo – je extrémně obtížná.

Hlavně musíme vzít v potaz, když kombinujeme různé typy průzkumů a zjišťování. A že absolutní většina hlasů pro jednoho z těch kandidátů nemusí znamenat jeho vítězství. To se stalo například Hillary Clintonové v roce 2016 v souboji s Donaldem Trumpem. Protože volební výsledky následně do výsledku prezidentského převádí sbor volitelů, který do nějaké míry oslabuje vliv těch nejlidnatějších států, aby nemohly přehlasovat ty méně lidnaté ve Spojených státech. Nyní tohle mírně nahrává republikánům.

Navíc v poll of polls je schovaná ještě jedna taková past. Strhávají na sebe hodně mediální pozornost, protože se k ním v minulosti přistupovalo jako k univerzálnímu řešení. Nicméně to právě bere pozornost jednotlivým výzkumům. Jejich zadavatelé tak do jisté míry ztrácí důvody je dělat, když z nich ve finále nakonec těží agregátory – a ty pak zase můžou strádat nedostatkem dat.

Spousta lidí si na volby sází. Mají nějakou výpovědní hodnotu i sázkové kurzy? Jaké jsou s nimi případně problémy? 

U sázkových kurzů je taková obecná pravda, že kurz je nastaven podle toho, na koho lidé sází a jaké objemy peněz se tam točí.

Je samozřejmě otázka, jestli sázející opravdu správně odhadují opravdové voličské nálady. Spekuluje se o tom, jestli nemůžou být některé části sázejících ve vleku poměrně otevřené podpory Donalda Trumpa, kterou tlačí Elon Musk přes svoji velkou sociální síť Twitter (nyní X). Takže tam může být tenhle typ problému.

Druhý typ problému je, že opravdu velké sázky mohou tím kurzem pohnout o několik procentních bodů. A ve chvíli, kdy jsou preference extrémně vyrovnané, tak je možné, že se někdo může právě tou hromadnou sázkou pokusit průzkumem mírně manipulovat.

Já jsem dokonce četl, že na kurzy můžou mít vliv i velcí hráči z oblasti kryptoměn, kteří se snaží sázky manipulovat v Trumpův v prospěch... Ale zpátky k průzkumům. Před osmi a vlastně i čtyřmi lety podcenily výsledek Donalda Trumpa. Můžeme si připomenout důvody? 

Čtěte také

Trump je Putinova noční můra, může ho skřípnout. Spokojená bude i Evropa, věří poradce republikánů

Ono je těžké všechny průzkumy sesypat do jednoho pytle a říct, že něco zanedbaly nebo podcenily. Opravdu je důležité se dívat na intervaly spolehlivosti, protože velká část těch průzkumů byla opravdu v pořádku. Ony správně predikovaly, že je tam extrémně podobný výsledek obou kandidátů.

To znamená, že je možné, že se to otočí – a pořád to bude v rozsahu toho, co průzkumy predikovaly. Nicméně byly mediálně komunikované informace o možném vítězi a následně to bylo interpretované tak, že průzkumy selhaly.

My si samozřejmě můžeme s pohledem do zpětného zrcátka říkat, jestli to třeba nebylo tím, že voliči Donalda Trumpa tehdy byli méně ochotní svoji volbu deklarovat. Ale je těžké to odvodit.

Můžeme se snažit průzkumy dělat lépe a pečlivěji, dělat je na větších vzorcích. Ale je otázka, jestli to opravdu bude řešením.

Je možné, že nyní naopak průzkumy podceňují Harrisovu? 

Tam je problém, že výzkumníci měli v průzkumech na podchycení trendů kratší dobu, protože Kamala Harris nastoupila až po odstoupení Joea Bidena.

Ale osobně bych tipoval, že opravdu po těch minulých i mediálně komunikovaných problémech průzkumů jsou všichni velmi opatrní a snaží se k tomu přistupovat velmi zodpovědně.

My samozřejmě můžeme trošku předpokládat, že třeba výzkumníci nebo lidé, kteří predikují výsledky, jsou až příliš opatrní. A možná se ukáže, že je to vlastně na škodu, že třeba mohli jednoho toho kandidáta určit přesněji už s předstihem.

To se ale bohužel dozvíme zase až po volbách. A vlastně to, že se tady o tom bavíme a že ani po mnoha letech se nám nedaří spolehlivě předpovědět vítěze, ukazuje, že v takhle těsných volbách je to prostě extrémně těžké.