Vláda jen slibuje, dělá ale pomalu, říká Kalousek. Havlíček nesouhlasí, kabinet zareagoval včas. Kdo má pravdu, hodnotí ekonom Patria Finance

26. květen 2020

Opozice v čele s bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09) tvrdí, že vládní opatření na pomoc ekonomice jsou pomalá a nedostatečná. Okolní země podle něj pomáhají výrazně rychleji a líp. Vicepremiér za ANO Karel Havlíček to jednoznačně odmítá.

Čtěte také

„Vláda o pomoci hodně namluvila, ale jsme 11 týdnů po vyhlášení karantény a přímé pomoci v ekonomice je 0,5 % HDP a té nepřímé (v úvěrech) je 0,2 % HDP. To je mnohonásobně míň, než vláda naslibovala. A mnohonásobně míň, než mají naši sousedé. Vláda prostě skvěle slibuje, ale strašně špatně a pomalu koná,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus Kalousek. 

Vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) tuto kritiku odmítá s tím, že vláda zareagovala včas. „Tato vláda začala okamžitě, podotýkám okamžitě, podporovat podnikatelské prostřední. Ještě za březen jsme začali okamžitě odpouštět sociální a zdravotní (pojištění)… Všichni ti, co zaměstnávali, si mohli začít (ještě za březen) kompenzovat mzdy na úrovni 60 % nebo 80 %,“ brání se Havlíček.  

Kalousek vs. Havlíček 

Kdo má pravdu? Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš odpovídá, že vlastně oba.  

Čtěte také

„Prodloužení programu Antivirus je určitě správné. Je to jedna z mála přímých finančních pomocí do ekonomiky, která jde správným směrem…, a není to oběd zdarma, protože si firmy samy musejí vyhodnotit, jestli se jim vyplatí udržet zaměstnance. To samé platí u podmíněného odpuštění sociálního a zdravotního pojištění. To jsou totiž přímé peníze pro podniky,“ hodnotí ekonom Bureš na Plusu. 

Na druhou stranu, poukazovat na celkový objem slíbených peněz prý až tak moc neřekne. „Němci hovoří o podpoře ve výši 50–60 % HDP na nejbližších 12 měsíců, což v případě Česka tak masivní balík pomoci není potřeba dělat. Co je ale třeba výrazně změnit, je rychlost okamžité likvidní pomoci přes zajištěné úvěry. Ten náběh byl zpočátku opravdu pomalý a věřme, že se to se startujícím programem COVID III změní.“

Je čas na změnu?

Po koronakrizi se dá čekat proměna nejen české, ale hlavně globální ekonomiky. Mají se na to naše firmy začít připravovat a případně startovat už z jiných, inovativních pozic, nebo ne? „To asi nejde říct obecně, protože tady to je odvětví od odvětví… Každé je postižené trochu jiným šokem,“ odpovídá. 

Čtěte také

Takové hoteliérství nebo cestovní ruch jsou vypnutím ekonomiky zasaženy napřímo. „Karanténní efekt byl (na ně) přímý a hodně silný. Teď se prakticky čeká, do jaké míry zabere rozvolňování opatření. Pak jsou tady další, kteří schytávají sekundární efekty – zejména průmysl strojírenský a automobilový… Pro ně je brzdou (současný) propad poptávky, a pak i narušení výrobních řetězců. U nich může být návrat daleko složitější a uvidíme, jak dlouho bude trvat.“ 

Ekonom upozorňuje i na dlouhodobější deglobalizační tendence, kdy se řada průmyslových odvětví bude měnit natrvalo. „To pro firmy nebude jednoduchý terén. Budou se muset strategičtěji zamýšlet nad tím, co nového v následujících kvartálech udělat: kde investovat, které zaměstnance podržet a které už potřebovat nebudou,“ dodává hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. 

V pondělí 25. května vláda oznámila další kroky, které by nás měly přiblížit životu bez omezení. Od úterka už třeba nemusí nosit roušku zaměstnanci, kteří od sebe nebo od zákazníků budou dva metry. Kabinet taky prodloužil „kurzarbeitový“ program Antivirus, a to o tři měsíce (do konce srpna). Firmám do 50 zaměstnanců by stát mohl až do srpna odpustit i sociální odvody. Podmínkou ale je, aby zaměstnavatel nepropustil víc než desetinu pracovníků a (ve srovnání s březnem) nesnížil mzdy. Dál navrhuje snížit některé daně, jako DPH ze vstupného či ubytovacích služeb. O většině návrhů ale bude ještě dál jednat parlament.

Celý rozhovor Martiny Maškové si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související