Petr Holub: COVID III, první účinná pomoc
Zřejmě nejúspěšnějším programem na podporu firem se stane COVID III, který se rozjede v nejbližších dnech.
Na takové hodnocení člověk narazí v podnikatelských i bankovních kruzích a na první poslech překvapí, jak to mohou manažeři či majitelé podniků dopředu vědět. Odpověď je prostá a těžko může někoho potěšit. Firmy dosud během koronavirové krize žádnou účinnou podporu od státu nedostaly.
Čtěte také
COVID III je výjimečný tím, že bankám umožní rozeslat do podniků až 500 miliard korun. Z toho bude stát ručit za půjčky ve výši 150 miliard a je tedy dost pravděpodobné, že většina žadatelů peníze dostane, navíc během několika dnů.
Na druhé straně platí, že se podnikatelé s podobně příznivou nabídkou ještě nesetkali. Byly vyhlášeny programy COVID I a COVID II, jejichž prostřednictvím rozdělovala státní podporu rovněž státní Českomoravská záruční a rozvojová banka, ovšem při její malé kapacitě na ni dosáhly jen stovky potřebných.
Často se mluví o programu Antivirus, který bývá přirovnáván k německému projektu Kurzarbeit. Stejně jako v Německu se také programem Antivirus doplácejí mzdy pracovníků, kteří by jinak byli propuštěni, ovšem na rozdíl od Německa nemohou o pomoc požádat všechny podniky, které mají potíže se zakázkami, ale pouze firmy, které zasáhla státem vyhlášená karanténa. Proto také Antivirus pomůže zachránit jen zlomek pracovních míst.
Mimořádná doba vyžaduje mimořádná opatření
Živnostníkům pomohly z nejhoršího odpustky pojistného na půl roku, a také kompenzační bonus ve výši 500 korun denně, musí ovšem prokázat, že je vládní opatření proti koronaviru zasáhla přímo. Na odpuštění či odložení nájmů podniky dosud čekají, a tak je možné uzavřít, že oproti německým nebo rakouským kolegům to Češi zkrátka mají těžké.
Čtěte také
Až do vyhlášení programu COVID III tedy šlo jen o nepříliš významnou pomoc, často zatíženou zbytečnou byrokracií. Otázka, proč první podpora, která může mít efekt viditelný na úrovni celé ekonomiky, dorazila teprve po dvou měsících od příchodu pandemie, zřejmě zůstane důležitým motivem, až se krize bude hodnotit ze zpětného pohledu.
Naštěstí je na obzoru ještě jedna významná pomoc pro podniky, a tou je příležitost odložit na pár měsíců platby pojistného za své zaměstnance. Pojistné bude nutné zaplatit, ale až za tři měsíce, a stát si za tento odklad bude počítat úroky pouze ve výši 4 %. Tím se firmám po nárazu krize opravdu uleví, byť jen na čas.
Právě odklad pojistného za zaměstnance je příkladem toho, že vláda v časech nevídaného ekonomického výpadku s opravdu masivní pomocí váhá. Nic složitého by nebylo na tom, kdyby pojistné úplně odpustila aspoň firmám určité velikosti. Tím by fakticky rozdělila nenávratnou pomoc nejméně ve výši desítek miliard.
Proti tomu se dá najít celá řada námitek, ty jde ale zrušit prostou připomínkou, že mimořádná doba vyžaduje mimořádná opatření. Vláda zatím tak radikální zásahy neplánuje, proto nezbývá než doufat, že tím český stát a jeho ekonomika nepřicházejí o čas, který už nepůjde nahradit.
Autor je komentátor serveru Echo24
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
