Virová nálož v odpadních vodách v Praze dosahuje hodnot z března. Nevypadá to dobře, varuje Konvalinka

21. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Konvalinka

Přestože biochemik Jan Konvalinka předpokládal, že počet nakažených koronavirem v Česku stoupne, nedokáže si vysvětlit, proč se situace zhoršila za jeden týden. „Jde to nejen podle toho nejhoršího scénáře ÚZISu Ladislava Duška, ale teď v posledních třech dnech ho dokonce předbíhá. Jak podle počtu pozitivních, což by zase tak strašně nevadilo, ale dokonce i podle počtu hospitalizovaných a lidí na JIP. Dokonce to sleduje ještě o něco horší křivku, než byla ta pesimistická.“

Ve středu testy odhalily 3276 nakažených koronavirem. Důvody, jak se zdá, nové vlny epidemie podle Konvalinky vidíme dnes a denně kolem sebe.

Čtěte také

„Lidé v Praze, jak pozoruji, naštěstí ještě dopravních prostředcích respirátory nosí, tedy v metru či autobusech. Jinak už to ale vůbec nevidím, v restauracích nebo i jinde. Ačkoliv tam teoreticky mají přístup jen ti očkování a testování, tak se to nikde nekontroluje. A ten rozpor mezi tím, jak to vypadá v Rakousku nebo Německu a u nás, je nebetyčný – a to je pravděpodobně cena, kterou za to platíme,“ uvažuje. 

Překvapení?

Nárůst za poslední týden je překvapivý, ale možná že ne až tak, připouští Konvalinka. „Je to věc, na kterou mě už kolegové upozorňovali delší dobu, a to že tady máme hrozně zajímavou studii odpadních vod kolegů z VŠCHT Jana Bartáčka a jeho spolupracovníků.“ 

Čtěte také

„Metody PCR jsou tak citlivé, že dokážou virus najít i v ohromně zředěném prostředí odpadních vod. Je to jednak strašně dobrá věda a také nám mohou říct, kolik toho viru v populaci je, což pak může mít i prediktivní hodnotu. A kolegové nás už minulý týden upozorňovali, že se naměřené hodnoty blíží těm nejvyšším z jara tohoto roku. Virová nálož minimálně v Praze – nevím, jestli se to měří i někde jinde  už opravdu dostupuje březnových hodnot. Když se na to pak podíváte z tohoto pohledu, tak vás asi ten nárůst tolik nepřekvapí. A současně si říkáte, že to v těch nemocnicích vlastně nevypadá tak špatně.“ 

Promořenost? 

Vypadá to, že počty lidí, kteří už mají nákazu koronavirem za sebou, nebude tak velké množství, jak jsme si až dosud mysleli, upozorňuje biochemik.

„My pořád nevíme, kolikaprocentní je tady promořenost, my to jen odhadujeme. Víme o 1,8 milionu lidí, kteří covid prodělali, a odhadujeme, že skutečné číslo je asi dva až třikrát vyšší. Měli jsme brněnskou studii, ale její autoři upozorňovali, že není reprezentativní. Reprezentativní studie se právě dělá, ale to už je hrozně pozdě, už měla být dávno hotová,“ opakuje Konvalinka.

Víme, že pořád půl milionu lidí starších 60 let není očkováno, což je strašně moc. V proočkovanosti populace jsme na 21. místě v Evropě.
Jan Konvalinka

„Víme, a to číslo jsem si ráno ověřoval, že pořád půl milionu lidí starších 60 let není očkováno, což je strašně moc. V proočkovanosti populace jsme na 21. místě v Evropě. Čili jsme na tom hrozně špatně,“ varuje.

Po rychlém nárůstu očkování na jaře a na začátku léta se lidé očkovat přestali a značná část zranitelné populace nad 60 let zůstala bez vakcíny. „My jsme si dělali naděje, že velká část z nich prošla chorobou, ale zdá se, že tomu tak není. A hlavně to nevíme.“

Tvrdých odpíračů je málo

Biochemik prorektor UK pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka odpovídá i na vaše otázky. Pošlete nám své dotazy související s novým typem koronaviru na e-mailovou adresu plus.koronavirus@rozhlas.cz.

Konvalinka připomíná, že ti, co covidem onemocněli, ale i očkovaní, jsou s velkou pravděpodobností chráněni proti nejhoršímu průběhu choroby.

„Ale oni mohou virus dále šířit. Sice méně pravděpodobně a kratší dobu, ale mohou. Totéž platí pro lidi, kteří prošli chorobou. I u nich existuje možnost reinfekce. Je relativně častá a i tito lidé mohou ten virus šířit. Takže to, že tady máme vysokou virovou nálož, znamená, že se virus šíří – to překvapivé není. Co je znervózňující, je skutečnost, že s tím skoro ruku v ruce jde počet hospitalizací a úmrtí v nemocnicích. A to je znervózňující, protože stupeň ochrany očkováním, nebo promořením není tak vysoký, jak jsme doufali.“ 

Čtěte také

Proč se někteří lidé nechtějí očkovat, vysvětlují sociologická data, která už máme k dispozici, tvrdí biochemik. Těch, pro které vakcína není z různých důvodů vhodná, je ale naprosté minimum.

„Tvrdých odpíračů, kteří se rozhodně nechtějí nechat očkovat a je obtížné je zlomit, vlastně není tolik. Je spousta lidí, kteří jsou si nejistí a nejsou dost informovaní. Pak spousta těch, co mají pocit, že to nepotřebují, že je to zbytečné. Pak spousta těch, kteří by se principálně i nechali očkovat, ale odkládají to,“ vypočítává. 

Očkování jsme nedostali do odloučených regionů. Zase tady vidíme mapu Sudet. Bohužel, přátelé.
Jan Konvalinka

„Mám strašně za zlé, a musím říct, ministerstvu zdravotnictví a vládě této země, že toto víme od jara. Tedy že musíme očkovat a vymýšlet chytré triky, motivace, jak je naočkovat,“ kritizuje Konvalinka a dodává:

Čtěte také

„Bohužel jsme se soustředili na velká očkovací centra, která splnila svoji roli, ale nedostali jsme se do odloučených regionů. Zase tady vidíme mapu Sudet. Bohužel, přátelé. Zase vidíme severní Moravu, moje rodné severní Čechy, severozápadní Čechy, kde je nejmenší proočkovanost. Malé obce, obce, kde je obtížné se dostat do nějakého krajského města a do velkého očkovacího centra.“

Celý pořad Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup
Spustit audio

Související