Hrazené testy už nebudou pro ty, kteří se mohli očkovat, ale neudělali to. Vláda změnila pravidla
Od 1. listopadu se platnost PCR testů zkrátí ze sedmi dnů na tři. Antigenní testy budou prakticky jen na jednorázové použití, protože budou platit namísto tří dnů pouze 24 hodin. Odborníci tvrdí, že právě tak by to mělo být. Z hlediska kontroly šíření viru je to dobrá varianta, tvrdí vedoucí Mezioborové skupiny (MeSES) epidemiolog Petr Smejkal.
„To zkrácení je ideální. I jinde ve světě je platnost PCR testů 72 hodin. To je správně. Protože jinak vytváříte okno, ve kterém může být člověk nakažený a vy ho nedetekujete,“ chválí Smejkal.
V žádné ze zemí, kam Češi cestují nejčastěji, neplatí výsledek PCR testu déle než tři dny. To je případ Rakouska, Španělska nebo Francie. Naopak v Itálii a sousedním Německu a Polsku mají PCR testy jen 48hodinovou platnost.
Ovšem antigenní testy platí v zahraničí vždy alespoň dva dny, české 24hodinové omezení je tak v Evropě výjimkou. Nejradikálnější je v tomto směru Slovensko, které žádný test pro vstup do země neuznává.
Hrazené testy pro neočkované? Nebudou
„Ale musíme udělat i další věc. Z našeho pohledu je to přidat na plošném testování,“ pokračuje Smejkal.
Čtěte také
Vláda přitom rozhodla, že covidové testy budou zdarma jen pro děti do 18 let, na doporučení lékaře, pro lidi očkované, nebo ty, co se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou. Kabinet tím chce přesvědčit dosud neočkované lidi, aby to udělali.
Ovšem čísla nakažených se neustále zvyšují a s nastupujícím podzimem se dá čekat, že tento trend bude pokračovat. Nedá se tak úplně spoléhat jen na to, že pro vakcínu si dojdou i ti, co to zatím neudělali.
Právě vzhledem k těm stoupajícím číslům odborníci naopak doporučují návrat k plošnému testování neočkovaných, a to především ve školách. Primárně by to mělo být v krajích, kde takzvaná incidence, tedy týdenní počet nakažených na 100 tisíc obyvatel, překračuje stovku. To je aktuálně už skoro v polovině krajů.
Čtěte také
O nutnosti častějšího testování mluví také biochemik Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy:
„My pořád málo testujeme. Můžeme a měli bychom víc. Vidíme jasná centra infekce – severní Morava a část jihočeských okresů. Tam by se testovat určitě mělo včetně školáků pomocí dobrých testů, abychom věděli, jak na tom jsme a jak rozjezd epidemie se zpomalit. To už je dávno připravené a domluvené opatření, které bychom měli udělat.“
Děti do 12 let se nebudou prokazovat
Návrat k testování ve školách by výrazně pomohl rodičům dětí starších 12 let. Protože při kratší platnosti testů pro ně může být logistický problém zajistit je dětem na víkendové akce v rámci kroužků. Mohou je ale nechat očkovat.
Očkování zatím není možné u dětí do 12 let. A proto od listopadu nebudou muset nikde prokazovat svou benzinfekčnost, což se zatím týkalo jen dětí šestiletých a mladších. Věková hranice se tedy snižuje a je stejná jako ve většině evropských zemí.
Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.