Důkazy o nošení roušek: Chrání nejen v laboratoři, ale i ve skutečném životě. Ukázal to velký výzkum

Nová studie, kterou vedli vědci z amerických univerzit a z organizace inovací proti chudobě (IPA) je přelomová v tom, že probíhala v reálném světě se skutečnými lidmi, vysvětluje pro časopis Nature publicistka Tosin Thompsonová: „Když děláte pokus v kontrolovaném prostředí, nemáte jistotu, že to tak bude fungovat i ve skutečném světě.“

Proto si vědci nové studie velmi cení, i když je zatím publikovaná jen předběžně a neprošla recenzním řízením.

Kampaň za nošení roušek

Autoři výzkumu si vybrali venkovské obyvatele v Bangladéši. Celkem se do pokusu zapojilo asi tři sta padesát tisíc lidí. Vědci postupovali metodou randomizované kontrolované studie.

Čtěte také

Kam s covidovým odpadem? Použité roušky i samotesty patří v pytli navíc do směsného odpadu

To znamená, že vybrané vesnice náhodně rozdělili do dvou skupin: Jedna z nich byla pokusná, v ní vědci spustili kampaň a různými způsoby intenzivně doporučovali nosit roušky. Druhá skupina byla kontrolní a žádná kampaň se v nich nekonala. Nebyly to tedy žádné příkazy nebo zákazy, ale roušky vědci rozdávali zdarma nebo je doporučovaly místní významné osobnosti, například muslimští imámové.

V obou skupinách tedy lidé nosili, nebo nenosili roušky dobrovolně. I v kontrolních vesnicích část lidí roušky nosila; v těch pokusných to bylo třikrát více než v kontrolních, ale zdaleka je nenosili všichni, nebyla to ani polovina.

Pomáhá i nošení látkové roušky

Přesto vědci zaznamenali, že se v pokusných vesnicích nákaza covidem šíří pomaleji. Tam, kde lidé nosili látkové roušky, poklesl počet lidí s příznaky covidu o pět procent. Tam, kde měli lékařské roušky, poklesl o jedenáct procent, a z toho mezi lidmi staršími šedesáti let o víc než třicet procent. A to jsou jen velmi střízlivá čísla.

Čtěte také

Koronafokus: Jak dezinfikovat respirátor? A kdy vyměnit roušku a kdy nanoroušku?

Důkazy o prospěšnosti roušek proti šíření covidu-19 přibývaly postupně. Ze začátku to byly spíše technické experimenty, například jestli materiál roušky zadrží proud simulovaných kapének.

Autoři nové studie přiznávají, že jim možná mnoho případů uniklo. Rozdíl mezi pokusnou a kontrolní skupinou tak může být ještě výraznější. Počítali totiž jen lidi s určitými příznaky covidu, kdežto v kontrolní skupině se klidně mohl virus šířit i bezpříznakově.

Výzkum by tedy měl mít ještě pokračování, kde by vědci podrobněji sledovali i bezpříznakové nákazy, nebo zjistili, co se stane, když roušky bude nosit skutečně většina lidí.

Chrání také vypraná lékařská rouška

Vědci se zabývali i tím, jak účinnost roušky kolísá podle toho, jak s ní člověk zachází. Tím, že to byl pokus se skutečnými lidmi, tak už ve výsledcích jsou zahrnutí všichni, kterým rouška netěsnila, nebo ji třeba nosili příliš dlouho.

Čtěte také

Jak na nošení povinných nanoroušek a respirátorů? Hlavně musí těsnit a „pulzovat“ s dechem

Vědci také zkoušeli, co se stane s lékařskými rouškami, když je lidé budou prát. V tomto případě se ukázalo, že i vyprané roušky jsou pořád účinnější než ty látkové.

Autoři výzkumu se soustředili hlavně na chudé země. A je podle nich i méně účinná rouška lepší než žádná.

Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu.