Vezme stát peníze neziskovkám? Být premiérem, zaměřil bych se na státní zakázky firmám, říká Pánek
Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO si od ministerstva financí vyžádal analýzu, jak stát rozděluje peníze neziskovým organizacím. Chce vědět, kolik peněz dostávají jednotlivé organizace od různých ministerstev. Vadí mu, že náklady na neziskové organizace vláda údajně vůbec nesleduje.
„Je třeba se na financování podívat opačně, není to tak, že by byl nějaký rozpočet, který by se rozdával neziskovým organizacím. Je to tak, že jednotlivé resorty potřebují zajistit určité služby a na to si sjednávají dodavatele,“ vysvětluje ředitel neziskové organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.
Za nehospodárné neziskovky může především zadavatel projektů, tedy stát, tvrdí expert
Nejvýše postavení čeští politici pochybují, jestli jsou finance směřující na fungování neziskových organizací vynaložené správně. V Česku působí 130 tisíc neziskovek, na jejich činnost šlo vloni skoro 18 miliard korun, z toho třetina na sport, kde se největším příjemcem dotací stala tuzemská fotbalová asociace. Je nutné, aby bylo hospodaření neziskového sektoru podrobené důkladné revizi?
Tito dodavatelé mohou být interní, například policie, nebo externí, tedy firmy, OSVČ nebo právě neziskové organizace. „Pokud se resorty rozhodnou, že třeba na práci s drogově závislými nechtějí poptat službu od neziskovky, tak budou muset nastoupit úředníci, nebo stát poptá firmu, která (do ceny) zakalkuluje svůj zisk,“ upozorňuje.
Pánek souhlasí s tím, že stát by měl co nejpřísněji kontrolovat své výdaje: „Kdybych já byl ministrem nebo premiérem, zaměřil bych se na tu největší část koláče, a to jsou peníze, které jdou firmám na státní zakázky, které jsou o dva až tři řády větší,“ tvrdí.
Největší část z třinácti miliard vyčleněných pro neziskové organizace podle něj putuje sportovním svazům. Dále to jsou sociální služby, které jsou do značné míry mandatorní, a zbývající dvě až čtyři miliardy jdou na kulturu nebo humanitární pomoc.
Šetřit se dá všude. Ale čistě ekonomicky je daleko lepší šetřit tam, kde jsou velké objemy peněz.
Šimon Pánek
Musíme šetřit
Ministryně financí Alena Schillerová za hnutí ANO podle svých slov s Pánkem naprosto souhlasí. Její apel prý směřoval k resortům, aby hledaly úspory, nikoli k neziskovými organizacím. Zároveň ale chce nastavit pravidla pro kontrolu dotací, a to nejen pro neziskový sektor.
Premiér prý také ve středu zadal všem ministrům, aby zaktualizovali tzv. Hlavní směry dotační politiky na rok 2019, tedy vládní priority v oblasti dotací.
„Doposud se dotační politika státu nikde neeviduje. Ve státním rozpočtu nemáme přesné položky na to, kolik na ní stát vynakládá,“ popisuje ministryně. „Není to o ničem konkrétním. Zajímá mě výdajová stránka rozpočtu a je to moje povinnost. A chci nastavit pravidla,“ dodává.
Související
-
Neziskovky se vymkly kontrole, Člověk v tísni vymývá dětem mozky, tvrdí Volný (SPD)
„Člověk v tísni chodí do našich škol a vyučuje děti, co podle něj jsou dezinformace. Nikdo jim nedal pravomoc k tomu to určovat,“ upozorňuje poslanec Lubomír Volný.
-
Prolomit vlny: Pijavice na státním rozpočtu? Ve sporu o neziskovky nejde o peníze
Na první poslech to zní většině lidí dobře: bude se šetřit. Neziskovky jsou pro ně „pijavice na státním rozpočtu“, nebo dokonce „Sorosovi agenti“. O peníze tady ale...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.