Veto evropského rozpočtu je jakousi jadernou zbraní v evropské politice, píše Rzeczpospolita

19. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Evropská unie přerozdělí členským státům dvakrát vyšší částku než dosud

O polském a maďarském vetu návrhu unijního rozpočtu pro příštích sedm let píší i evropské noviny. 

Premiéři Polska Mateusz Morawiecki a Maďarska Viktor Orbán dál nesouhlasí s tím, aby vyplácení peněz z budoucího unijního rozpočtu záviselo na dodržování principů právního státu. Přitom jde o stamiliardy eur na podporu ekonomik zasažených koronavirem.  

Čtěte také

Podle komentáře tradičně proevropského italského deníku La Stampa odhaluje maďarské a polské veto hlubší krizi konsenzu v Evropské unii. Prolínání populismu a suverenity prý unii ohrožuje hned na dvou rovinách: hodnotové a funkční. Budapešť a Varšava se postupně vyvíjejí směrem k jakési „řízené demokracii“. Tím se dostávají do střetu se základními principy, na kterých Unie stojí.

Funkční rovinu Unie pak podle listu La Stampa stále častěji ohrožuje egoismus a národní partikularismus jednotlivých států. Příkladem může být úterní rozhodnutí Bulharska zablokovat zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií kvůli sporu o uznání bulharských kořenů makedonského národa.

Mnohem těžší ale bude opět dosáhnout evropského konsenzu. A bez konsenzu toho moc nedokážeme. Taková unie nebude respektovaným mezinárodním hráčem, varuje v závěru svého komentáře turínská La Stampa.

Jen vyhrožují?

Polský deník Rzeczpospolita zveřejnil komentář, ve kterém o polské a maďarské hrozbě veta mluví jako o „jaderné zbrani“ v evropské politice. Jadernou zbraň státy vytahují ne proto, aby ji použily, ale aby získaly dodatečné ústupky. Obě země mají ve skutečnosti mimořádný zájem na tom, aby Unie rozpočtový balík co nejdříve schválila, protože z něj budou mít větší prospěch než řada jiných států.

Čtěte také

Polsko peníze potřebuje, ale premiérovi Mateuszi Morawieckému se nelíbí podmínky, které si EU pro jeho využití klade. Spoléhá totiž na podporu euroskeptických radikálů, pro které se jakákoliv zmínka o vládě práva v kontextu unijního rozpočtu rovná velezradě. Evropská unie o těchto sporech uvnitř polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost ví, proto taky naznačuje ochotu k ústupkům – například v podobě záruky, že mechanismus dodržování principů právního státu se nebude používat selektivně.

Polský premiér se ale musí rozhodnout, co přesně chce a jak to v Polsku „prodá“. I Rzeczpospolita očekává, že ohledně balíku na podporu ekonomik zasažených koronavirem brzy dojde ke kompromisu. Pravděpodobně se tak stane už na dalším zasedání Evropské rady 11. prosince – pokud je ovšem Morawiecki racionálním politikem a nechce Polsko vystavit hospodářské krizi.

Celý přehled zahraničního tisku, který připravil Miroslav Tomek, najdete v audiozánamu.

Spustit audio

Související