Luboš Palata: V unijní krizi kolem Polska a Maďarska jde o víc než o rozpočet. Jde o demokracii EU

Podmínka dodržování právního státu pro čerpání peněz z fondů Evropské unie je vyděsila natolik, že sáhly k nejkrajnějšímu možnému kroku. Tedy zablokování přijetí evropského rozpočtu na příštích sedm let, rozpočtu navíc zvýšeném o fond obnovy, který má pomoci unijním státům překonat dopady koronavirové krize.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Unie před zkouškou odvahy

Na první pohled se kroky Maďarska a Polska podobají tomu, jako když někdo vyhrožuje sebevraždou. Polsko i Maďarsko jsou jedněmi z největších příjemců peněz z fondů Evropské unie a mají jimi zůstat i v příštích sedmi letech. V Maďarsku, které stále ještě nepřekonalo důsledky hluboké ekonomické krize před více než deseti lety, dokonce stojí a padá velká část investic do infrastruktury nebo zvelebování měst právě na evropských fondech.

Zároveň chtějí ale polský vůdce Jaroslaw Kaczynski a maďarský premiér Viktor Orbán pokračovat dál v demontáži základů demokracie a posilování nedemokratických tendencí ve svých státech.

Nejde o peníze

Aby situace byla komplikovanější, zatímco v Maďarsku, kde pokračuje v podobě Orbánova Fidesz vláda jedné strany a o tom, kam až Budapešť zajde, rozhoduje autokrat Viktor Orbán, v Polsku je situace výrazně složitější.

Čtěte také

Petr Janyška: Debata o Polsku a Maďarsku je střetem o budoucnost českého státu

Původně monolitně působící vládnoucí pravice se rozpadla na tři stranické bloky. Samotné Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského je sice výrazně nejsilnější, ale bez Solidárního Polska ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra či další strany Porozumění nemá Právo a spravedlnost v Sejmu většinu.

Ziobrova strana tvrdí, že pokud bude Polsko s mechanismem podmínění peněz z fondů dodržováním právního státu souhlasit, jeho strana vládní koalici opustí. Ziobro je totiž motorem takzvané soudní reformy, která ohrožuje podle mnohých Poláků stanoviska Evropské komise i podle rozsudků Evropského soudu nezávislost polských soudců a soudnictví.

Na druhé straně jsou mnohé státy západu Evropské unie v čele s Nizozemskem, které dávají najevo, že bez jasného mechanismu podmínění peněz právním státem rozpočet Unie ani fond obnovy nepodpoří naopak ony. Velmi silně na ně tlačí i občané těchto bohatých států, z jejichž kapes unijní pomoc takovým zemím jako Polsko a Maďarsko konec konců jde.

Luboš Palata|foto:Jana Přinosilová

Evropská unie je ve vážné, možná existenční krizi. Ale aby bylo jasno, v té krizi nejde o rozpočet nebo peníze. Ale o to, zda EU zůstane společenstvím demokratických právních států. Což je hodnota, kterou nelze penězi vyvážit.

Autor je komentátor Deníku