Lída Rakušanová: Unie před zkouškou odvahy
Od čtvrtečního odpoledne jednají vrcholní evropští politici v Bruselu o tématech, která se na ně zvenčí valí jako velká voda.
Turecko si kvůli předpokládaným ložiskům zemního plynu dělá ve Středozemním moři nároky na podmořské dno poblíž Kypru a napětí mezi Ankarou a Aténami by se dalo krájet.
Čtěte také
Na hranicích s pobaltskými státy Evropské unie se s třicetiletým zpožděním bouří občanská společnost proti poslednímu diktátorovi na evropském kontinentě, který se nepokrytě spoléhá na pomoc Moskvy. Tamní novodobý car dává vůči Bruselu v souvislosti se svým zákeřným pokusem o odstranění vůdce ruské opozice najevo aroganci, nad kterou zůstává rozum stát.
A Peking se globálními ambicemi, agresivními čím dál víc, netají už vůbec. K dovršení všeho se Evropská unie nemůže spolehnout ani na Spojené státy, protože ty mají po letech vlády prezidenta Trumpa dost co dělat samy se sebou. V tomto ohledu by se toho moc nezměnilo, ani kdyby napřesrok nastoupil do Bílého domu nový prezident.
Dovolat se svých práv
Evropské unii nezbývá, jak to řekla německá kancléřka Angela Merkelová už před třemi lety, než „vzít svůj osud do vlastních rukou“.
Co do podstaty na to má Unie v každém případě: ve srovnání se Spojenými státy a s Čínou má Evropská unie největší procentuální podíl na výkonu globálního hospodářství. A dokonce i na celosvětovém exportu. Především je však dneska největší – a při vší nedokonalosti i nejstabilnější – demokracií na světě. Což od poloviny tohoto týdne může doložit i písemně.
Čtěte také
De facto díky Maďarsku a Polsku, jejichž vlády odrážely veškerou kritiku protidemokratických změn ve svých zákonech notorickou námitkou, že si na ně Evropská komise „zasedla“, dostala Věra Jourová, dohlížející v komisi na dodržování principů právního státu, za úkol zmapovat podle jednotné metodiky situaci ve všech členských zemích EU.
Vznikl tak instrument k preventivní ochraně vlády práva v jednotlivých zemích, který srovnává zákonné předpoklady pro nezávislost soudnictví, boj s korupcí, svobodu a pluralismus médií a pro instituční dělbu moci.
A ač z tohoto srovnání vyšly najevo nedostatky v řadě zemí – v čele s Maďarskem a Polskem –, je celková bilance pozitivní. Lidé mají v tomto geografickém prostoru šanci se dovolat svých práv.
Ve světě, kde se stále zřetelněji prosazuje právo silnějšího, je EU dobrým příkladem. A jak známo, dobré příklady táhnou.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.