Tereza Zavadilová: Aerolinky už počítají zisky

Cynicky řečeno, je to jen malý mráček na slunečném nebi. Pro aerolinky to byl totiž jinak rok plný úspěchů. Konečně došlo k zotavení sektoru komerčních letů, který utržil během pandemie velkou ránu.

Čtěte také

Karel Barták: EK vytáhla do boje za bezpečnost evropského průmyslu, obchodu a výzkumu

Před koronavirem počet letů postupně rostl, až se dostal ke hranici 40 milionů letů za rok. Během pandemie a lockdownů prudce spadl, a to na polovinu. Až teď se počet letů vrátil zpět. Letos také letecké společnosti docílí nejvyšších zisků v historii. Ceny především dálkových letů totiž zůstaly po pandemií vyšší. Takže katastrofy nekatastrofy, šéfové bouchají šampaňské. 

Daří se také evropskému Airbusu, který si ukrajuje čím dál větší podíl na trhu komerčních letounů, v posledních letech na úkor amerického Boeingu. Většina leteckých havárií včetně poslední jihokorejské se stala na letounech tohoto výrobce, což může být stále spíše náhoda, ale firma trpí nedůvěrou veřejnosti, potažmo kupců, a plácá se v hlubokých hospodářských problémech. 

Problém ekologie

Mimochodem oba hlavní výrobci letounů nestíhají pokrýt poptávku znovu rostoucích aerolinií, které by rády expandovaly ještě rychleji, ale nemají dostatek letadel. A teď přichází otázka, zda je tak mocný nádech k růstu ještě stále jen pozitivní. 

Čtěte také

Případ Boeing: odpadlý kus letadla, zřejmě sebevražda whistleblowera a spousta otázek

Tíživým problémem leteckého byznysu je ekologie. Sektor komerčních letů má na svědomí čtyři procenta všech emisí CO2 vyprodukovaného lidmi. A řešení jsou zatím buď v nedohlednu, nebo drahá.

Namátkou – zatímco jiné obory dopravy přecházejí na elektromotory, u letectví to není jen tak. Letadla si totiž vozí palivo s sebou, a aby nároky na let vydržela baterie, musela by mít desetinásobnou kapacitu a jiné parametry. Technologie na to tedy zatím nestačí, rozhodně ne u velkých letounů.

Tereza Zavadilová, šéfredaktorka webu Newstream|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

Podobně to je s ekologicky vyráběnými palivy, například z biomasy. Aby se dekarbonizovalo letectví, plodiny pro paliva by zabraly třetinu zemědělské plochy světa, což není myslitelné. Nejreálnější zůstává užití čistého vodíku, který se používá jako palivo pro kosmické lety a kde by emisí byla jen vodní pára. Zatím je to ale příliš drahé. 

Není divu, že aerolinky by rády s byznysem expandovaly. Jen deset procent globální populace totiž pravidelně létá a vidina potenciálních zisků je velmi lákavá. Přes loňské katastrofy je létání nejbezpečnějším způsobem dopravy. Jen ta planeta poněkud trpí.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz