Veronika Lefrancois: Krizi prožívají i vysoké školy v Itálii

Podobně jako v jiných zemích školství v Itálii přitahovalo pravidelně pozornost médií po celou dobu zdravotní krize. Často se diskutovalo na téma, jak rodiče v karanténě zvládají svou práci na dálku a přitom stíhají sledovat internetovou výuku svých ratolestí. V poslední době se hovořilo o maturitách, které italským studentům ministerstvo školství neodpustilo, i když odpadla písemná část a průběh ústních zkoušek se musel přizpůsobit všem bezpečnostním opatřením.

Jedna část vzdělávání ale trochu unikla pozornosti veřejnosti. Vysokoškolská výuka v době koronakrize totiž probíhala poměrně hladce. I když univerzity zavřely své dveře ještě před začátkem celostátní karantény, studenti se, oproti žákům základních a středních škol, vcelku snadno přizpůsobili přednáškám a seminářům přes internet.

Úbytek studentů

Čtěte také

Veronika Lefrancois: Itálie zachraňuje turistickou sezónu

Nicméně informace zveřejněné tento týden znepokojily akademickou veřejnost. Ukazují, že pro příští školní rok výrazně poklesl počet studentů, kteří se zapsali na univerzity. V roce 2020/2021 budou mít italské vysoké školy zhruba o 10 tisíc nových studentů méně.

Na tuto skutečnost poukázala asociace pro rozvoj průmyslu v jižní Itálii – propad zápisů se totiž týká především studentů z chudších, jižních regionů. Prvním důvodem je ekonomická krize, ve které se Itálie ocitla následkem dlouhé koronavirové karantény. Výdaje spojené se studiem, zápisné, ale také náklady na ubytování v místě studia představují pro mnohé rodiny velkou finanční zátěž. Druhým důvodem jsou obavy z cestování a z možné nákazy koronavirem.

Čtěte také

Veronika Lefrancois: Tryskáč pro rumunské sezónní pracovnice v italském zemědělství

K podobnému propadu zápisů na univerzity došlo v Itálii i během ekonomické krize v roce 2009 a počty studentů se ani v posledních letech nedostaly zpět na předkrizovou úroveň. Ministerstvo pro vysoké školství a výzkum se obává, že další úbytek absolventů univerzit bude pro zemi znamenat snížení konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu.

Vládní pobídky

V zemích OECD, tedy v organizaci 37 nejbohatších států na světě, průměrně 37 procent občanů dosáhlo univerzitního vzdělání. Itálie se s 19 procenty vysokoškoláků řadí až na poslední stupně žebříčku těsně před Mexiko. To také vysvětluje, proč se na Apeninském poloostrově vytváří méně bohatství a pracovních příležitostí.

V Itálii stále ještě přežívá názor, že práci člověk najde díky známostem a pro získání odbornosti stačí trocha praxe. Přitom statistiky ukazují, že pro absolventy vysokých škol je snazší najít pracovní uplatnění a že jsou i lépe ohodnoceni než zaměstnanci se středoškolským vzděláním.

Aby se předešlo úpadku ve vzdělávání, ministerstvo školství zvažuje několik nových opatření, která by měla usnadnit přístup na vysoké školy zejména studentům z méně majetných rodin. Mělo by se jednat o snížení zápisného, které patří v Itálii k nejvyšším v Evropě, dále o udělování sociálních stipendií a také zvýhodněných půjček na studium. Je jisté, že nedostatek investic do vzdělání by zemi mohl přivodit problémy na dlouhá desetiletí.

Autorka je publicistka