Vědec se vždy musí vrátit a zkusit to znovu, popisuje svou práci Macíčková Cahová

10. říjen 2022

To, že se člověk dokáže neustále vracet na začátek je podle vědkyně Hany Macíčkové Cahové základní predispozicí každého vědce. „Ve chvíli, kdy vás to zlomí, a to tak, že se k tomu už nemůžete vrátit, tak to asi není povolání pro vás,“ doplňuje vedoucí výzkumné skupiny zaměřené na chemickou biologii nukleových kyselin Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

„O vědě vždy říkám, že dostanu facku z jedné strany, pak z druhé a ještě jednu u pracovního stolu. Vždy, když je člověk dole, je mu mizerně a chtěl by se na to ,vykašlat‘, tak nesmí. Vždy se musí vrátit a zkusit to znovu a znovu.“

Čtěte také

Proto je i tak důležité mít kolem sebe tým lidí, kteří vás podrží. „To je velmi esenciální. Tým potřebujete mít v práci i doma. V práci je potřeba mít kolem sebe kritické lidi, protože to je součást vědy. Člověk musí být permanentně kritický, pořád kritizovat to, co vidí.“

„Každý svůj objev musíte podrobit kritice, nejlíp je se zeptat svých kolegů, s nimi to probrat. A když pak takový zlomený člověk přijde domů, tak je fajn, když má někoho, kdo mu řekne: Neboj, to zas bude dobré,“ dodává.

Také tvrdí, že „období objevování jedniček a nul je už dávno pryč. Vědci teď pracují na věcech, které jsou skryté, na úrovni jen velmi malých změn“.

Celé Hovory Naděždy Hávové najdete v audiozáznamu.

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

Související