Čeští vědci pracují na léku, který vyléčí nejen rýmu, ale i žloutenku, SARS a další RNA viry

29. červen 2018
Virus zika

Nalezení univerzálního léku, který bude působit na mnoho virů zároveň, bude převratem v medicíně. Na dobré cestě k tomuto cíli je tým vědců v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR vedený Evženem Bouřou, který zkoumá tzv. jednovláknové RNA viry.

„Kdybychom měli léčivo, které působí proti jedné celé velké rodině virů jako třeba RNA nebo DNA viry, tak ani nemusíme zjišťovat, co vám je. Dostanete lék a budeme si jistí, že bude účinkovat,“ uvedl v Magazínu Leonardo Bouřa..

Takový lék ale musí cílit na rys, který je společný celé rodině virů. „U RNA virů je to syntéza RNA. Spousta příbuzných virů se například spoléhá na jeden konkrétní lidský protein. Kdybychom tento enzym uměli zablokovat, celá rodina virů by se v nás nemohla množit.“

Jak ale vypnout enzym? „Připravíme sloučeninu, která se velice silně a specificky naváže do aktivního místa enzymu, a tím pádem už se tam nemůže navázat přirozená molekula. Enzym tak přestane fungovat, pracovat.“

Naše léčiva brání jedné klíčové fázi v životě viru: jeho množení. Virus pronikne do buňky, ale když už tam je, tak není schopen se v buňce namnožit.
Evžen Bouřa

„A to se nám povedlo. Připravili jsme sloučeniny, které vybraný enzym vypínají a vyzkoušeli jsme to na lidských buňkách. A opravdu, naše sloučeniny umí ochránit lidské buňky v tkáňové kultuře před nákazou skoro všemi + RNA viry.“

Bouřův tým v současné době tyto sloučeniny testuje v myších, protože ještě zbývá zjistit, jestli tyto sloučeniny nemají nějaké vedlejší účinky.

„Jde o látky velmi specifické, váží se jenom na jeden protein z těch 20 tisíců, které člověk má. Doufáme, že nebudou mít vedlejší toxické účinky, pak by se daly použít jako léčiva,“ dodal vědec.

Z krystalu poznáme úplně všechno, říká Bouřa

Základ budoucího léku je složen z malých organických molekul. „Na začátku máme sloučeninu, která působí slabě, tu se snažíme postupně zlepšovat změnou vnitřní struktury.“

Hlavní metoda, kterou vědci při vylepšování sloučeniny využívají, je metoda proteinové krystalografie. „Svítíme na krystal velice úzkým paprskem fotonů o vysoké energii. Ten se na krystalu rozptýlí a vytvoří tzv. difrakční obrazec. Ten nám umožní zjistit, jak vypadá molekula uvnitř krystalu.“

Mezi nemoci způsobené +RNA viry patří třeba klasická rýma, ale i vážnější nemoci jako žloutenka, západonilská horečka nebo virus SARS či zika virus.

„Z krystalu můžeme poznat úplně všechno. Když znáte pozici každého atomu v molekule, tak o ní víte úplně všechno.“

Cesta od základní sloučeniny až po léčivo je ale dlouhá. „Pokud jde všechno dobře, což většinou nejde, tak minimální doba je 20 let. Říká se, že z připravených 10 tisíc látek, tedy kandidátů na léčiva, se skutečně dostane na trh jen jedna.“

„Řekl bych, že v realitě je to ještě daleko horší. Demotivující to ale pro nás není, to spíše pro manažery farmaceutických společností. Nás naše práce baví,“ shrnul Evžen Bouřa.

Spustit audio

Související