Válka na Ukrajině se může stát základem pro geopolitickou tragédii let příštích, obává se bezpečnostní analytik Smetana

„Na druhou stranu tím, jak je Čína v tomto konfliktu extrémně důležitá jako politický hráč, tak její postoj Rusku velmi pomáhá,“ doplňuje analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.  

Čtěte také

Sílí hrozba severokorejské jaderné války. Kim je teď i víc paranoidní, soudí analytici agentury Bloomberg

Kdyby se všichni tito hráči spojili, nic dobrého čekat nemáme.

„Pokud by tento scénář nastal, byla by to bezesporu obrovská hrozba. Jak Rusko, tak Čína jsou jaderné státy, a to včetně KLDR. Čína je navíc v tomto ohledu líp vyzbrojená a zároveň velmi dramaticky rozšiřuje své konvenční schopnosti – pokud tedy jde o vedení války.“

Podle bezpečnostního analytika s tím už všechny strategické dokumentu Západu také počítají. Jednu dobrou zprávu ale má: „Vztah s Čínou se aktuálně o něco zlepšil – respektive ve srovnání s loňským rokem. Protože se vztahy hlavně se Spojenými státy trochu uklidnily. To nám dává možnost lehce vydechnout,“ naznačuje v pořadu Osobnost Plus.

Čtěte také

Lukašenko je bestiální člověk. Se svými kritiky někdy nakládá hůř než Putin, říká novinář Kundra

I tady je velké „ale“, protože se vše může změnit ve chvíli, kdyby došlo ke konfliktu v oblasti Pacifiku a „boji“ o Tchaj-wan.

„I to je rozhodně velká hrozba, se kterou se ve scénářích pracuje. To určitě nebudu zastírat.“

Pokud to pak má shrnout a říct, které z těch hrozeb se bojí nejvíc, odpovídá: „Pokud jde jen o letošní rok, tak se nejvíc obávám toho, co se bude dít na Ukrajině v oblasti západní podpory. Obávám se, že tam může nastat základ pro geopolitickou tragédii, která se stane v příštích letech.“

Světové hrozby?

Podle slov některých šéfů západních armád to vypadá, jakoby snad už válka s Ruskem byla na spadnutí. Přitom obvykle dodávají, že pokud chceme mír, musíme se připravovat na válku.

„Bezpečnostní složky musí pracovat s různými scénáři, a to i poměrně nepravděpodobnými, nicméně velmi hrozivými pro bezpečnost jednotlivých států,“ vysvětluje.

Čtěte také

Až Putin vyhraje volby, může přijít nová velká vlna mobilizace. Válku teď podporuje asi 10 až 15 procent Rusů, říká rusista Příhoda

„Pravděpodobně se ale nikdo neobává, že by v horizontu dní Rusko zaútočilo na nějaký členský stát NATO. Jsou už ale i scénáře, kdy by k takovému konfliktu došlo poměrně rychle, a to pomocí nějaké eskalační spirály.“

„Asi si dovedeme představit, že například zbloudilá raketa dopadne na Polsko – to není z mnoha důvodů tak nepředstavitelné –, zabije tam výrazný počet lidí a Polsko odpoví. Tak se dostaneme do této rychlé spirály. A existují samozřejmě další velmi zajímavé a bohužel velmi tragické scénáře toho, co by se stalo, pokud by Rusko zvítězilo na Ukrajině.“

„Berme to celé tak, že NATO má 31, brzy 32 členských států, které mají různé priority, různé vnímání bezpečnostní situace a nachází se v různých geografických částech transatlantického prostoru. A není vždy snadné najít konsensus, v rámci možného dělá  NATO ale hodně,“ uzavírá bezpečnostní analytik.

Co si myslí o umístění amerických jaderných zbraní ve Velké Británii? A je KLDR dnes větší hrozbou než dřív? Poslechněte si v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.