V pražských Kbelích testují část nosné rakety Ariane 6. Díl, co projde kontrolou, poletí do vesmíru

6. srpen 2021

Na novém modelu nosné rakety Evropské kosmické agentury Ariane 6 se podílí mnoho evropských zemí včetně České republiky. Některé z dílů vyrábějí i české firmy, například kryt spodní nosné konstrukce pomocného motoru, který právě v těchto dnech prochází závěrečným testováním ve Výzkumném zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ) v Praze-Kbelích.

Expert Petr Franc při testování krytu spodní nosné konstrukce pomocného motoru rakety Ariane 6

Přípravy na unikátní zátěžovou zkoušku tohoto jedinečného a velikého kosmického dílu trvaly téměř tři roky. „Vzhledem k tomu, že většina částí testovacího zařízení je unikátních, museli jsme celou zkoušku dobře naplánovat, sladit práci jednotlivých týmů i logistiku výroby a dodávky velkých komponentů,“ přibližuje vedoucí projektového týmu Petr Franc z VZLÚ.

Zkušební konstrukce zabírá plochu deset krát deset metrů a je vystavěn do zhruba osmimetrové výšky. Výpočtáři společně s konstruktéry provedli desítky simulací a výpočtů, aby navrhli optimální a dostatečně dimenzovanou konstrukci.

Spodní nosná konstrukce má dvě hlavní funkce: spočívá na ní vlastní hmotnost rakety před startem a za letu přenáší tah boosteru nebo-li pomocného motoru na hlavní tělo rakety. Jedná se důležitý konstrukční prvek z hlediska statické únosnosti a proto je potřeba ověřit tuhost a nosnost tohoto dílu.

Čtěte také

„Když se podíváte na tu raketu, tak po stranách jsou takové menší válce, to jsou právě ty boostery,“ říká Franc a popisuje, která část je v těchto chvílích připevněna ve speciální testovací konstrukci: „Tohle je zrovna ten spodní prstenec o průměru 3,5 metru. Je vyrobený z leteckého durelu, na výšku má zhruba metr a váží asi tunu.“

Navrhla jej německá společnost MT Aerospace Augsburg a vyrobila česká firma ATC Space Klatovy.

K uchycení testovací konstrukce použili inženýři 150 velkých šroubů, samotná vesmírná součástka je pak poseta stovkou čidel pro měření deformace. „Tyto tenzometry vyhodnocují napětí, které se v tom materiálu zvětšuje působením síly, která dosahuje až 500 tun,“ popisuje český inženýr.

„Každou sekundu zkoušky, která trvá několik minut, zaznamenáváme deset hodnot a vidíme, jak v tom zkušebním díle probíhá deformace.“ I pro vesmírné díly jsou povoleny určité deformace, mohou však dosahovat maximálně desetin milimetru.

Testovaný díl poletí do kosmu

Testování krytu spodní nosné konstrukce pomocného motoru nového modelu vesmírné rakety Ariane 6 potrvá v pražských Kbelích až do listopadu. A přestože je zkoušený díl podroben vysokým zátěžovým a deformačním testům, nesmí se při tom poškodit.

Čtěte také

„Konkrétně tento díl se pak namontuje na raketu a poletí do kosmu,“ upozorňuje Petr Franc, podle kterého jde o takzvaný kvalifikační test.

„Veškerá naměřená data se pak srovnávají s teoretickými výpočty konstruktérů, jestli skutečně i v realitě dosahují takových hodnot tuhosti, jaké nosná raketa potřebuje.“

Jak testování kosmického dílu vypadá, si poslechněte v reportáži Evy Kézrové.

autor: Eva Kézrová
Spustit audio