V pražských Kbelích testují část nosné rakety Ariane 6. Díl, co projde kontrolou, poletí do vesmíru

6. srpen 2021

Největší audioportál na českém internetu

Testování krytu spodní nosné konstrukce pomocného motoru rakety Ariane 6 | Foto: Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU)

Jak se testuje díl rakety, která poletí do vesmíru? Poslechněte si reportáž Evy Kézrové.

Na novém modelu nosné rakety Evropské kosmické agentury Ariane 6 se podílí mnoho evropských zemí včetně České republiky. Některé z dílů vyrábějí i české firmy, například kryt spodní nosné konstrukce pomocného motoru, který právě v těchto dnech prochází závěrečným testováním ve Výzkumném zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ) v Praze-Kbelích.

Expert Petr Franc při testování krytu spodní nosné konstrukce pomocného motoru rakety Ariane 6

Přípravy na unikátní zátěžovou zkoušku tohoto jedinečného a velikého kosmického dílu trvaly téměř tři roky. „Vzhledem k tomu, že většina částí testovacího zařízení je unikátních, museli jsme celou zkoušku dobře naplánovat, sladit práci jednotlivých týmů i logistiku výroby a dodávky velkých komponentů,“ přibližuje vedoucí projektového týmu Petr Franc z VZLÚ.

Zkušební konstrukce zabírá plochu deset krát deset metrů a je vystavěn do zhruba osmimetrové výšky. Výpočtáři společně s konstruktéry provedli desítky simulací a výpočtů, aby navrhli optimální a dostatečně dimenzovanou konstrukci.

Spodní nosná konstrukce má dvě hlavní funkce: spočívá na ní vlastní hmotnost rakety před startem a za letu přenáší tah boosteru nebo-li pomocného motoru na hlavní tělo rakety. Jedná se důležitý konstrukční prvek z hlediska statické únosnosti a proto je potřeba ověřit tuhost a nosnost tohoto dílu.

Čtěte také

„Když se podíváte na tu raketu, tak po stranách jsou takové menší válce, to jsou právě ty boostery,“ říká Franc a popisuje, která část je v těchto chvílích připevněna ve speciální testovací konstrukci: „Tohle je zrovna ten spodní prstenec o průměru 3,5 metru. Je vyrobený z leteckého durelu, na výšku má zhruba metr a váží asi tunu.“

Navrhla jej německá společnost MT Aerospace Augsburg a vyrobila česká firma ATC Space Klatovy.

K uchycení testovací konstrukce použili inženýři 150 velkých šroubů, samotná vesmírná součástka je pak poseta stovkou čidel pro měření deformace. „Tyto tenzometry vyhodnocují napětí, které se v tom materiálu zvětšuje působením síly, která dosahuje až 500 tun,“ popisuje český inženýr.

„Každou sekundu zkoušky, která trvá několik minut, zaznamenáváme deset hodnot a vidíme, jak v tom zkušebním díle probíhá deformace.“ I pro vesmírné díly jsou povoleny určité deformace, mohou však dosahovat maximálně desetin milimetru.

Testovaný díl poletí do kosmu

Testování krytu spodní nosné konstrukce pomocného motoru nového modelu vesmírné rakety Ariane 6 potrvá v pražských Kbelích až do listopadu. A přestože je zkoušený díl podroben vysokým zátěžovým a deformačním testům, nesmí se při tom poškodit.

Čtěte také

„Konkrétně tento díl se pak namontuje na raketu a poletí do kosmu,“ upozorňuje Petr Franc, podle kterého jde o takzvaný kvalifikační test.

„Veškerá naměřená data se pak srovnávají s teoretickými výpočty konstruktérů, jestli skutečně i v realitě dosahují takových hodnot tuhosti, jaké nosná raketa potřebuje.“

Jak testování kosmického dílu vypadá, si poslechněte v reportáži Evy Kézrové.

autor: Eva Kézrová