V Praze jsme za vrcholem omikronové vlny, ve zbytku republiky to ještě neplatí, varuje biochemik Konvalinka

10. únor 2022

„Většina kolegů, kteří sledují data, se shoduje, že se blížíme k vrcholu, nebo jsme na něm. V Praze jsme pravděpodobně už za vrcholem, ve zbytku republiky zatím ne. Čili jsme opoždění o několik týdnů za zeměmi, jako je Dánsko nebo Velká Británie, které jsou už zjevně za omikronovou vlnou,“ říká biochemik Jan Konvalinka. Naše rozvolňování tak je o tři až čtyři týdny dřív, než to, co proběhlo například v Londýně, připomíná. 

„Je vidět, že to číslo už nestoupá, protože jsme na 50procentní pozitivitě – ale testů se nedělá dost na to, abychom zjistili, kolik jich je doopravdy,“ dodává vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Až teď se blížíme ke kýžené promořenosti, o které mnozí mluvili už před dvěma lety.
Jan Konvalinka

Pro biochemika je tak důležitá relativní pozitivita testů. „To znamená, kolik testů, které se udělají, ať už epidemiologicky, nebo preventivně, je pozitivních. Teď se dostáváme na čísla, která jsou srovnatelná s těmi nejvyššími z epidemie na jaře loňského roku i na podzim 2021. Čili skoro každý druhý, když jsme mezi 40 a 50 procenty,“ vysvětluje s tím, že reálná čísla jsou několikanásobně vyšší, ale kolikrát neví nikdo.

Promořenost?

Vědec a lékař Marián Hajdúch, který se zabývá převážně molekulární a translační medicínou na olomoucké univerzitě, zveřejnil průběžné výsledky studie Preval2. Biochemik studii označuje za něco, o co i on sám prosí od začátku pandemie, a konečně máme první výsledky. 

Špatná zpráva je, že máme nejméně 200 tisíc lidí nad 65 let, kteří nijak chráněni nejsou.
Jan Konvalinka

„A vychází to velmi zajímavě – za prvé se dělaly PCR testy reprezentativního vzorku, zatím na severní Moravě. A vychází to, že 2,8 procenta lidí, které testovali, jsou v tuto chvíli pozitivní na PCR. To je zdaleka nejvíc, co jsme kdy viděli. A zdá se, že víc než 80 procent lidí má protilátky, což znamená, že už se s infekcí setkali. Čili ta kýžená promořenost, o které řada lidí mluvila už na jaře 2020, že se už se k ní blížíme, tak teď, po dvou letech, už mají pravdu,“ popisuje Konvalinka a připomíná, že jde o souhrnná čísla, takže zahrnují i očkované.

„Pro nejbližší týdny to znamená – to je ta dobrá zpráva –, že tedy těch víc než 80 procent lidí pravděpodobně neskončí na JIPkách, neskončí pravděpodobně ani v nemocnici a nejspíš nezemře – to jen ti opravdu nejstarší, nebo lidé vážně nemocní. Ti pořád v nebezpečí jsou,“ uvažuje.

Čtěte také

Je tu ale podle Konvalinky i špatná zpráva, protože stále nevíme, jak dlouho tato ochrana vydrží.

„Pevně doufáme, že proti hospitalizaci a smrti vydrží delší dobu, což ale nemůžeme vědět. Druhá špatná zpráva je, že máme určitě nejméně 200 tisíc lidí nad 65 let, kteří nijak chráněni nejsou. Nebyli očkováni a nezdá se, že by nemoc prodělali. Takže tam je pořád veliká časovaná bomba.“

Připomíná, že tito lidé představují v tuto chvíli tu nejnebezpečnější okolnost naší pandemické situace, která se velmi liší od Dánska či Velké Británie, kterou se všichni tak rádi ohánějí.

Neočkovaní nad 65 let jsou pořád časovanou bombou.
Jan Konvalinka

Biostatistik a ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) Ladislav Dušek poukazuje na to, že v nemocnicích je v nejtěžších stavech stále 70 procent neočkovaných pacientů, což je největší riziko této vlny.

„Ano, tak to je. Jen bych asi doplnil, že těch 30 procent jsou očkovaní průměrně o 15 let starší. Čili to jsou opravdu ti velmi staří senioři a velmi často s komorbiditami, kterým už ani to očkování nepomohlo. Protože jejich imunitní systém je tak chatrný, že už špatně reaguje.“ 

Neočkovaní? 

Už i u nás se lidé mohou rezervovat na očkování vakcínou Novavax, ale velký zájem zatím není. Konvalinka tvrdí, že na tuto otázku by mohl lépe odpovědět sociolog.

Lidé mají pocit, že očkování nemá smysl, že už jsme za tím.
Jan Konvalinka

„Já osobně, amatérsky tam vidím dvě odpovědi. Za prvé – ti, kteří jsou proti očkování a argumentovali nevyzkoušeností mRNA vakcín, novou technologií a potenciálním nebezpečím nějakých genových manipulací, které bylo stokrát vyvráceno – ale když slyšíte RNA, tak možná můžete mít tuto asociaci –, tak ve skutečnosti pro velkou část z nich to byla výmluva. Oni jsou proti očkování a byly to zástupné důvody. Obávám se, že to je jedno vysvětlení.“

Čtěte také

Druhým důvodem je únava a současná atmosféra.

„Lidé mají pocit, že očkování nemá smysl, že už jsme za tím, že už omikron je rýmička, která nás všechny navakcinuje. A že očkování proti omikronu stejně nefunguje, takže to nemá smysl. Nic z toho, co jsem právě řekl, není úplně pravda, a něco z toho není dokonce vůbec pravda. Ale bohužel tento narativ, tento způsob vyprávění a chápání věcí, teď převažuje.“ 

„Je naprosto prokazatelné, že booster velmi dobře chrání proti hospitalizaci a smrti. A připomínám, že v posledních dnech máme lidi starší 50 let, kteří každý den zemřou s covidem. Uvidíme, jestli to je opravdu s covidem, nebo na covid. Já se ale obávám, že to jako vždy nakonec bude znamenat stovky mrtvých.“ 

„Omikron je mírnější, to si uvědomují všichni, ale že není mírný, to už málokdo. A data z Preval2 nám vlastně vysvětlují, proč máme relativně málo lidí v nemocnicích a proč tak relativně málo lidí umírá, ačkoliv máme tak obrovská čísla pozitivity. A ten hlavní důvod není v tom, že by omikron byl o tolik slabší. Trochu je, ale ne o mnoho. Ale ten hlavní důvod je, že už je víc než 80 procent z nás nějakým způsobem chráněno,“ uzavírá Jan Konvalinka. 

Celý pořad Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup
Spustit audio

Související