V kambodžském přístavu Sihanoukville zřejmě vzniká utajená čínská vojenská základna
Kambodžu už za pár dní čekají parlamentní volby. Málokdo přitom pochybuje, jak dopadnou. Premiér Hun Sen vládne v zemi už od roku 1985 a ani tentokrát nenechává nic náhodě. Opoziční lídři skončili ve vězení nebo utekli do exilu, a vládní Kambodžská lidová strana tak nemá žádného výrazného soupeře. Ve volbách se navíc poprvé o hlasy uchází i Hun Senův syn a připravuje se na to, že v budoucnu převezme otěže jedné z nejvíc zkorumpovaných zemí světa.
Budoucí kambodžský premiér sice přišel na frontě o levé oko, ale odvahou i kázní Vietnamce přesvědčil. Když se v 80. letech začala Kambodža pomalu vzpamatovávat z genocidy a sčítala mrtvé, Hun Sen vplul do vysoké politiky.
Čtěte také
Stal se jedním ze zakládajících členů politického uskupení jménem Sjednocená fronta národní spásy, ze které je brzy regulérní politická strana. Sice marxisticko-leninská, zcela kontrolovaná komunistickým Vietnamem, ale proti tomu, co předtím předvedli Rudí Khmérové, je to pro národ obrovská úleva.
Hun Sen jedná s bývalými kádry Rudých Khmérů i se západními politiky. Neodmítá kulatý stůl s Číňany ani s novou pro-komunisticky orientovanou vládou. A v roce 1985 se poprvé stává kambodžským premiérem.
Čtěte také
Premiér Hun Sen je dnes jedním z nejvýraznějších politiků v celé Asii. Prohlašuje se za hlavního bojovníka s chudobou a na ruce má přitom hodinky za pět milionů dolarů.
Ještě před pandemií covidu-19 odhadla mezinárodní nevládní organizace Global Witness jeho majetek na 800 milionů až miliardu amerických dolarů. Jeho rodině patří nemovitosti v několik asijských zemích a podíly ve vysoce profitových potravinářských, těžebních, stavebních i hotelových společnostech.
K obrovskému bohatství mu pomáhá nejen tradičně mimořádně korupční prostředí v regionu východní a jihovýchodní Asie, ale hlavně stále těsnější vazby na Čínu.
Co se děje v Sihanoukville?
Zpravodajský server Radio Free Asia například odhaduje, že za zakázky na modernizaci největšího kambodžského námořního přístavu v Sihanoukville dostal od čínských státních a polostátních firem na úplatcích desítky milionů dolarů. Slibovaná obnova komerčního přístavu už teď ale zajímá i tajné služby nejvlivnějších zemí světa – Spojených států, Ruska, Japonska nebo Indie.
Čtěte také
„Nikdo neví, co se v Sihanoukville děje. Číňané celý areál o rozloze několika kilometrů čtverečních obehnali vysokou zdí, pracují tam výhradně čínští dělníci, nikdo tam nesmí. Ten nejdůležitější náklad tam zajíždí na velkých čínských lodích většinou v noci a nikdo neví, co se tam vlastně staví,“ řekla před časem serveru Radio Free Asia jedna z kambodžských novinářek.
Japonský zpravodajský server Asia Nikkei opakovaně cituje západní i japonské tajné služby, podle kterých Číňané v Sihanoukville v podstatě dokončují vlastní vojenskou základnu.
A Kambodža jí k tomu jen pronajímá část svého území. Letiště, kasárna, přístav a radiolokační technologie už jsou podle serverů pravděpodobně hotové a vojenský potenciál Číny je zase o něco větší.
Čtěte také
Čína je nejdůležitějším obchodním partnerem Kambodži už déle než deset let. Loni v lednu dosáhla hodnota vzájemného obchodu obou zemí deseti miliard dolarů.
Kambodžské vláda sice opěvuje členství země v ekonomickém uskupení ASEAN – neboli Sdružení zemí jihovýchodní Asie, ale to, co Hun Senovu vládu zajímá, jí dává Peking, nikoli ASEAN – a sice nikdy nekončící půjčky. Do přesných podmínek nevidí kromě Hun Sena a několika málo vyvolených ani opozice, ani král, natož daňoví poplatníci.
Kam došlo Kambodžské království za bezmála 40 let vlády premiéra Hun Sena? A proč je tu politická vražda, vyhnání do exilu nebo mrzačení politických oponentů dodnes považováno za všudypřítomné riziko předvolební kampaně? Odpoví pořad Za obzorem Davida Jakše. (repríza)
Související
-
Pákistán v (a po) éře prezidenta Parvíze Mušarafa
Bez velkých okázalostí a bez truchlení se začátkem února Pákistán naposledy rozloučil s bývalý prezidentem Parvízem Mušarafem.
-
Srbové žijí už roky v hybridní ruské okupaci. Proto někteří bojují proti Ukrajině, popisuje právník
Odpor k NATO, bratrská soudržnost a propaganda a politikaření. To jsou některé z důvodů, proč se někteří Srbové připojují k Rusům v bojích na Ukrajině.
-
Adam Černý: Čína roztahuje síť na špióny
Když Čína loni uvolnila restriktivní opatření proti šíření covidu, doufala, že oživí domácí ekonomiku i zájem zahraničních investorů o jeden z největších světových trhů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka