Číňané jsou úplně posedlí bohatstvím. Vydělávání peněz je motor, popisuje sinolog Molčanov
Komunistická strana Číny počátkem července oslavila sté výročí svého vzniku. V uplynulých desetiletích prosadila reformy, které ze země učinily největší ekonomiku světa. Na výlučném mocenském postavení ale strana pod vedením konzervativního maoistického křídla nic měnit nehodlá. Jde o totální kontrolu společnosti, říká sinolog Denis Molčanov: „Aby projevy souhlasu byly absolutní a aby komunisté udávali tón. To je důvod, proč stále silněji odmítají jakoukoli kritiku zvnějšku.“
V Číně prý dlouhodobě funguje kult osobnosti, který nyní nabývá na síle. „O Si Ťin-pchingovi se mluví jako o nejvyšším vůdci, což bylo označení, které se používalo v době Mao Ce-tunga,“ přibližuje.
Čtěte také
Molčanov popisuje, že intelektuální kruhy v Číně se na členy komunistické strany dívají kriticky, nezaznívají ale hlasy volající po zavedení zastupitelské demokracie či zmenšení vlivu strany.
„Lidem se daří lépe. Od konce kulturní revoluce, kdy platil egalitarimus, že nikdo nemá víc, tak se lidem ve velké většině daří lépe,“ podotýká sinolog. Současně se prý ale čínský režim obává, že pokud se ekonomická situace zhorší, jeho podpora skončí.
Posedlost penězi
Od 90. let přitom došlo k postupnému rozkladu sociálního státu a Číňané jsou zvyklí na to, že stát dodává infrastrukturu a je na každém, aby si zařídil život, jak může.
„Když si zlomíte ruku, tak zaplatíte. Velmi to připomíná zdravotní péči ve Spojených státech. Když pro vás má přijet sanitka, tak se nejdřív zeptají, jestli jste solventní,“ popisuje.
Čtěte také
Přibližně do roku 2000 bylo základní školství bezplatné, dnes ale už i školy žádají rodiče o příspěvky. „To způsobuje, že Číňané jsou úplně posedlí bohatstvím. Vydělávání peněz, to je ten motor. Takže to vlastně působí čistě kapitalisticky,“ uvádí Molčanov.
„Spočítali si, že Čína by jinak vymřela hladomorem. Je třeba připomenout politiku jednoho dítěte, která přišla zároveň s reformami,“ vysvětluje sinolog, proč země zavedla tržní reformy – ještě na konci 70. let prý byla Čína ekonomicky na úrovni Somálska.
Čeští politici by se neměli obávat reakcí ČLR, když mají potřebu podpořit tchaj-wanskou vládu.
Denis Molčanov
Ekonomický blahobyt měl přitom podle představ západních expertů přinést i politické uvolnění. Molčanov to však považuje za podobně absurdní jako myšlenku, že by mohl fungovat princip jedna země, dva systémy, jenž se vztahuje na Hongkong a Macao.
Čtěte také
Zároveň ale vyzývá k podpoře Tchaj-wanu, který označuje za důkaz toho, že Číňané jsou schopni zastupitelské demokracie.
„Čeští politici by se neměli obávat reakcí ČLR, když mají potřebu podpořit tchaj-wanskou vládu. Ale zároveň musí ctít princip jedné Číny, Tchaj-wan není nezávislým státem,“ uzavírá.
Poslechněte si celé Interview Plus Lukáše Matošky.
Související
-
NATO ví, že Čínu je třeba sledovat, ale není na pořadu dne označit ji za nepřítele, říká velvyslanec
Lídři členských zemí Severoatlantické aliance jednali o nové strategii NATO pro nadcházející dekádu. Po dlouhé době se na summitu mluvilo i o České republice.
-
Adam Černý: Udržet Čínu pohromadě je silnější ideologií než principy marxismu-leninismu
Pouhých 50 lidí zakládalo před 100 lety Komunistickou stranu Číny. Dnes je s 90 miliony členy nejpočetnější politickou stranou na světě. Jaký je její příběh?
-
První čínský erotický román cenzuroval už autor sám, pasáže dopsal obdivovatel, říká překladatel
Překladatel Denis Molčanov rozumí čínskému myšlení jako málokdo v Česku. Vystudoval čínštinu a pět let v této asijské zemi žil. Přeložil řadu současných čínských autorů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.