NATO ví, že Čínu je třeba sledovat, ale není na pořadu dne označit ji za nepřítele, tlumočí velvyslanec Landovský

15. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lídři zemí NATO

Lídři členských zemí Severoatlantické aliance jednali o nové strategii NATO pro nadcházející dekádu. Za účasti amerického prezidenta Joea Bidena se mluvilo například o novém přístupu k ruské hrozbě nebo ke globálnímu vzestupu Číny. Po dlouhé době se na summitu mluvilo i o České republice, připomíná velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

„Zmínky se týkaly jak Vrbětic, tak té diplomatické šikany v podobě seznamu nespřátelených zemí. A spojenci jasně poskytli České republice podporu,“ tlumočí Landovský postoj členů Severoatlantické aliance.

Čtěte také

„Projevená solidarita je velmi významná, je zcela správně, že se k tomu spojenci vyjádřili. A je dobré cítit podporu i v tom diplomatickém sporu, který budeme muset jednoho dne nějakým způsobem narovnávat.“

Za největší výzvu, která je před severoatlantickým společenstvím, považuje Landovský zajištění obrany kybernetickém prostoru všech aliančních zemí. „Protože kybernetické oťukávání nebo útoky – ať už s tichým souhlasem hostitelského státu kriminálních skupin, nebo přímo mezi státy – jsou každodenní realitou.“

Peníze na obranu

Přestože Joe Biden dal najevo, že USA jsou zpět v pozici aliančního lídra, v požadavcích na růst obranných výdajů, které nastolil Donald Trump, bude administrativa nového prezidenta pokračovat, upozorňuje český velvyslanec.

Čtěte také

Jak se ale zdá, ministerstvo financí České republiky ani v následujících letech nepočítá s plněním závazku o vynakládání dvou procent HDP na obranu. „To je samozřejmě problém,“ konstatuje bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel.

„A nejen reputační. Je to problém i v tom, jak naše armáda bude schopna spolupracovat s partnery na těch složitých úkolech. Není možné s armádou, která má čtyřicet a více let staré vybavení, být na stejné vlně jako státy, které tomu věnují větší pozornost,“ dodává.

Není možné s armádou, která má čtyřicet a více let staré vybavení, být na stejné vlně jako státy, které tomu věnují větší pozornost.
Petr Pavel

Odpovědnost nese v tomto ohledu vláda, je přesvědčen náměstek ministra obrany Jan Havránek. „Řada zemí má tento závazek směrem k obranným výdajům uzákoněný. České republice tento institut chybí. Chybí nám obecně dlouhodobá rozpočtová stabilita, a to je úkol především pro všechny členy vlády této země.“

Rusko a Čína

Zástupci členských států na bruselském summitu věnovali pozornost také konkrétním státům – Rusku a Číně.

Čtěte také

„U Ruska je důležité si uvědomit, že děláme opatření v oblasti obrany a odstrašení, ale zároveň také nabízíme jednání,“ upozorňuje Landovský s tím, že pohled členů NATO je v tomto ohledu dlouhodobě neměnný.

„Čína je ale úplně něco nového. Nedá se říct, že by postoj aliance k ní kopíroval postoj k Rusku. Čínu je třeba bedlivě sledovat, ale není v tuto chvíli vůbec na pořadu dne, abychom ji označovali za protivníka nebo nepřítele.“

Je to země, která mění architekturu světa a přichází i do prostoru, který má aliance za úkol zabezpečit. A proto je třeba dát asijské velmoci najevo, že o ní víme, myslí si český velvyslanec při Severoatlantické alianci. „Existuje spousta oblastí, kde je vůle s Čínou spolupracovat – například otázka klimatických změn.“

Hosty byli:
Jakub Landovský, velvyslanec České republiky při NATO
Petr Pavel, bývalý předseda vojenského výboru NATO
Jan Havránek, náměstek ministra obrany
Martin Jirušek, politolog, Masarykova univerzita

Výsledkem má být to, že Čína spolu s rostoucí mocí přijme i zodpovědnost za svět postavený na řádech a pravidlech, který nám přináší prosperitu a bezpečí, uzavírá Landovský.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.

autoři: Martina Mašková , Jan Burda , Zuzana Marková
Spustit audio

Související