Nezůstali jsme sami, reakce NATO je rychlá a rázná, pochvaluje si velvyslanec Landovský

Česko se spojenci vyjednává o koordinovaném postupu při vyhošťování ruských diplomatů, které je v kompetenci členských států.

„Vypovídání není jen recipročním krokem v návaznosti na nějaký nepřátelský akt cizí moci, má o preventivní charakter. Nejsou vypovídáni diplomaté mající na starost třeba kulturní agendu, ale agenti rozvědek, které mohou vykonávat zakázanou činnost,“ přibližuje.

Čtěte také

Českou diplomacii čeká ještě hodně práce. Vystoupení šéfa BIS v NATO byl ale dobrý tah, hodnotí komentátor Filip Nerad

Ve hře naopak podle Landovského není aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy, tedy že ozbrojený útok proti jedné zemi bude považován za útok proti všem:

„Není to na stole. Z české strany ani od spojenců. Musíme vzít do úvahy i dlouhý časový úsek, který uběhl od těch útoků. Teď je spíš důležité, aby v první fázi došlo ke společnému označení toho, co se stalo, a v druhé fázi k následným krokům i v rovině činů.“

Rusko prý zneužívá rozdílného chápání toho, co je aktivita pod hranicí článku 5. Například útok v Salisbury byl veden chemickou zbraní, ovšem namířený proti jednotlivci. Ve Vrběticích pak byl vojenskou rozvědkou vyhozen do povětří sklad v majetku ministerstva obrany, ale pronajatý soukromé firmě.

Čtěte také

Rusko má zájem ukázat Česku, kdo je v této situaci pánem. Roli hraje i dění kolem Ukrajiny, říká analytik Stulík

„Vždycky se tam míchá vojenský aspekt s kriminálním, třeba v případě kybernetických útoků. Je to záměrně nejasné,“ popisuje velvyslanec. V zájmu České republiky je prý zmenšovat Rusku prostor pro takzvané hodnověrné popření a stejným směrem chce jít i NATO.

Landovský připomíná, že Rusko bylo pro alianci vždy tématem číslo jedna, s výjimkou 90. let a první dekády nového tisíciletí. Současně se ale Rusko neustále mění a do bezpečnostních úvah je třeba zahrnout celý jeho bezpečnostní aparát.

„V Rusku není velké rozlišení mezi tím, co dělá ministr obrany a třeba ministr vnitra nebo služby. Rusko jedná jako jeden celek, naprosto koordinovaně, vytváří tlak a využívá toho, že někdy nejedná na vlastní účet,“ zdůrazňuje.

Nezůstali jsme sami

Senát doporučil vládě, aby nechala celý případ projednat na Radě bezpečnosti OSN. A také Landovský se domnívá, že to není od věci.

Čtěte také

Reakce ruských médií je stejně hrozná jako teroristický čin ve Vrběticích, popisuje analytik Votápek

„Vzhledem k tomu, že to není ojedinělá věc – říkejme tomu státní terorismus, sabotáž nebo skryté působení tajných služeb s vážnými následky –, tvoří to vzorec chování. Je třeba, aby demokratické země jednaly v souladu a využily všech možností, jak tuto problematiku probrat a zvážit národní kroky,“ uvádí.

Podle Landovského se nyní ukazuje, proč je výhodné členství v NATO a Evropské unii.

„Teď se ukazuje – tou rychlou a jasnou podporou –, že je výhodnější být členem těchto uskupení. Chováte se jako suverénní země, reakce ostatních suverénních zemí na sebe nenechá dlouho čekat a výsledkem je, že si vás protistrana váží úplně jinak, než pokud se jako suverénní země nechováte, případně zůstanete ve svém postoji osamocen. A to se České republice v tuto chvíli nestalo.“

Jak Česko vychází z diplomatické roztržky s Ruskem? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.