Nezůstali jsme sami, reakce NATO je rychlá a rázná, pochvaluje si velvyslanec Landovský
Státy Severoatlantické aliance vyjádřily České republice kvůli výbuchu ve Vrběticích plnou podporu a odsoudily aktivity Ruska. Podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského předložila BIS spojencům nezpochybnitelné důkazy o zapojení ruské tajné služby GRU. „Reakce členských států je rychlá a rázná. Celá věc byla vyjednána během dvou dní, to svědčí o podpoře spojenců,“ vyzdvihuje Landovský.
Česko se spojenci vyjednává o koordinovaném postupu při vyhošťování ruských diplomatů, které je v kompetenci členských států.
„Vypovídání není jen recipročním krokem v návaznosti na nějaký nepřátelský akt cizí moci, má o preventivní charakter. Nejsou vypovídáni diplomaté mající na starost třeba kulturní agendu, ale agenti rozvědek, které mohou vykonávat zakázanou činnost,“ přibližuje.
Čtěte také
Ve hře naopak podle Landovského není aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy, tedy že ozbrojený útok proti jedné zemi bude považován za útok proti všem:
„Není to na stole. Z české strany ani od spojenců. Musíme vzít do úvahy i dlouhý časový úsek, který uběhl od těch útoků. Teď je spíš důležité, aby v první fázi došlo ke společnému označení toho, co se stalo, a v druhé fázi k následným krokům i v rovině činů.“
Rusko prý zneužívá rozdílného chápání toho, co je aktivita pod hranicí článku 5. Například útok v Salisbury byl veden chemickou zbraní, ovšem namířený proti jednotlivci. Ve Vrběticích pak byl vojenskou rozvědkou vyhozen do povětří sklad v majetku ministerstva obrany, ale pronajatý soukromé firmě.
Čtěte také
„Vždycky se tam míchá vojenský aspekt s kriminálním, třeba v případě kybernetických útoků. Je to záměrně nejasné,“ popisuje velvyslanec. V zájmu České republiky je prý zmenšovat Rusku prostor pro takzvané hodnověrné popření a stejným směrem chce jít i NATO.
Landovský připomíná, že Rusko bylo pro alianci vždy tématem číslo jedna, s výjimkou 90. let a první dekády nového tisíciletí. Současně se ale Rusko neustále mění a do bezpečnostních úvah je třeba zahrnout celý jeho bezpečnostní aparát.
„V Rusku není velké rozlišení mezi tím, co dělá ministr obrany a třeba ministr vnitra nebo služby. Rusko jedná jako jeden celek, naprosto koordinovaně, vytváří tlak a využívá toho, že někdy nejedná na vlastní účet,“ zdůrazňuje.
Nezůstali jsme sami
Senát doporučil vládě, aby nechala celý případ projednat na Radě bezpečnosti OSN. A také Landovský se domnívá, že to není od věci.
Čtěte také
„Vzhledem k tomu, že to není ojedinělá věc – říkejme tomu státní terorismus, sabotáž nebo skryté působení tajných služeb s vážnými následky –, tvoří to vzorec chování. Je třeba, aby demokratické země jednaly v souladu a využily všech možností, jak tuto problematiku probrat a zvážit národní kroky,“ uvádí.
Podle Landovského se nyní ukazuje, proč je výhodné členství v NATO a Evropské unii.
„Teď se ukazuje – tou rychlou a jasnou podporou –, že je výhodnější být členem těchto uskupení. Chováte se jako suverénní země, reakce ostatních suverénních zemí na sebe nenechá dlouho čekat a výsledkem je, že si vás protistrana váží úplně jinak, než pokud se jako suverénní země nechováte, případně zůstanete ve svém postoji osamocen. A to se České republice v tuto chvíli nestalo.“
Jak Česko vychází z diplomatické roztržky s Ruskem? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Jiří Pehe: Když nesolidární Česko chce od spojenců solidaritu
Česko se po zveřejnění informací, že za explozemi v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 stály ruské rozvědné služby, obrátilo na EU a NATO s žádostmi o solidaritu.
-
Jan Jůn: Britové si po českém odhalení útoku ruského komanda posvítí na špiony
Je možné konstatovat, že odhalení útoku ruského státního terorismu na území České republiky má značný ohlas i v Británii.
-
Kauza Vrbětice očima Ondřeje Kundry: Něco víme, něco se nikdy nedozvíme
Podcast Vinohradská 12 s Ondřejem Kundrou o výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.