Příštím místem rusko-amerických střetů může být Černé moře, myslí si bývalý velitel NATO Stavridis

Podle dnes už penzionovaného amerického admirála si Ukrajinci v dubnu hromadně oddechli, když Putin prohlásil, že stáhne většinu z více než 100 tisíc vojáků, kteří se přesunuli k pomezí s Ukrajinou. Úlevu dávaly najevo také Spojené státy, NATO i zbytek Evropy.

Čtěte také

Chystá se Rusko k útoku? Manévry na Ukrajině jsou odpovědí, ne provokace, soudí novinář Ragozin

Nikomu by se ale nemělo dýchat snadno. Putin totiž nezůstane na odpočinku, píše Stavridis a ptá se, kde se dá očekávat další provokace. Za pravděpodobnou lokalitu považuje vody Černého moře.

Když Rusko podniklo v roce 2014 invazi na Ukrajinu a oddělilo od ní strategicky důležitý poloostrov Krym, šlo o největší zábor území suverénního státu za celé století. Od té doby Rusko poskytuje peníze, výcvik, zbraně a vojenské poradce separatistickým silám v Donbasu na jihovýchodě Ukrajiny.

Nepodceňujte Putinovu schopnost překvapit

Nikdy není možné podceňovat schopnost Vladimira Putina, jak překvapit své geopolitické soupeře. Momentálně se ale podle bývalého šéfa jednotek NATO nezdá, že by se ruský prezident chystal k plnohodnotné pozemní invazi. Při svých zahraničních dobrodružstvích se ostatně Rusko finančně vyčerpalo. Vysoké účty bude platit za obnovu Sýrie a drahá je i podpora ukrajinských separatistů.

Čtěte také

Putin už neskrývá diktátorské sklony a při řízení státu překonává i sovětské vůdce, míní komentátor Beršidskij

Moskva měla zároveň velký zálusk na nové a drahé zbraně, které by mohly sloužit například k militarizaci kosmu. A čelí i rozsáhlým sankcím Západu. Je tak možné, že svou pozornost spíše přesune na moře a upevní svou vládu nad černomořskými vodami.

Stavridis vzpomíná, že přes Bosporskou úžinu, která patří Turecku, se do Černého moře plavil šestkrát a vždycky ho ohromila strategická důležitost této vodní plochy. Černé moře hraničí s Bulharskem, Gruzií, Rumunskem, Tureckem, Ruskem a Ukrajinou.

Ohromující je směs jazyků, kultur, aliancí a působivá je i jeho ekonomická váha, podobně jako dlouhá historie tohoto místa. Podle starých Řeků se tu plavil Jáson a argonauti a někteří vykladači Bible i akademici se domnívají, že také Noemova archa.

NATO má v této skupině zemí své tři řádné členy: Turecko, Rumunsko a Bulharsko. A také dva blízké partnery v případě Ukrajiny a Gruzie. Rusko přitom okupuje území obou těchto států.

Čtěte také

Evropa je rozdělená v otázce používání ruské vakcíny Sputnik. O co vlastně Kremlu jde?

Oblast je potenciálním místem střetů podobně jako třeba Jihočínské moře. Navíc je pravděpodobné, že se Černomořský region stane bohatým zdrojem uhlovodíků, což zdejší napětí ještě zvýší. Tento předpoklad nedávno vyjádřil ve své studii i americký think-tank Atlantická rada (AC).

Ostatně Rusko chtělo získat Krym i kvůli místním přístavům. Stavridis coby vrchní velitel sil NATO naposledy navštívil poloostrov ještě v časech, kdy byl domovským přístavem ukrajinského námořnictva a vládl nad mořskými trasami mezi Ruskem a Ukrajinou.

Napětí se vrací do regionu

Jako předzvěst toho, co by mohlo do budoucna zažehnout námořní konflikt, penzionovaný admirál připomíná incident z roku 2018. Tehdy ruské námořnictvo a pobřežní stráž zadržely tři ukrajinské vojenské lodi, když se snažily vplout do Černého moře přes Kerčský průliv, který odděluje Rusko a poloostrov Krym.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Putin se zdánlivě uklidnil, ale nadlouho?

V poslední době se napětí do oblasti vrací. V půlce dubna Pentagon ohlásil, že do Černého moře vyšle dva torpédoborce, vyzbrojené mimo jiné řízenými střelami. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov to označil za mimořádnou provokaci. I když Spojené státy následně lodě stáhly, Kreml uzavřel pobřežní vody u Krymu pro válečné lodě z ciziny.

Námořní „zelení mužíčci“?

Když Rusko v roce 2014 vtrhlo na Ukrajinu, Putinova armáda využila chytrou kombinaci válečné taktiky. Patřily do ní kyberútoky nebo nasazení speciálních jednotek bez označení, pro které se vžilo označení „zelení mužíčci“. Objevily se ale také útoky na dopravní uzly, propaganda na sociálních sítích a rychlé konvenční útoky.

Podle Jamese Stavridise přitom nemůže být pochyb o tom, že Vladimir Putin je schopen nasadit i námořní verzi této strategie.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Rusko se uzavírá jako ponorka

Do námořní ofenzivy by zřejmě patřily akce rychlých člunů vybavených střelami pro ničení cílů na moři i na pevnině, dále pak výsadky speciálních jednotek za pomoci vrtulníků, které by startovaly z lodí, nebo také operace ruských dieselových ponorek.

Útoky na počítačové sítě by mezitím komplikovaly provoz systému velení ukrajinské armády. A v neposlední řadě by se dostaly ke slovu i údery na strategické cíle za ukrajinskou linií, píše Stavridis na stránkách agentury Bloomberg. Výsledkem by podle něj bylo ruské vítězství, na které by NATO nestačilo reagovat dostatečně rychle, ani kdyby chtělo.

Jaký by ale byl cíl takové operace? Podle Stavridise by mířila hlavně na ochromení ukrajinského námořnictva a na získání úplné kontroly nad severní oblastí Černého moře. Znamenalo by to také odříznutí ukrajinských jednotek od zásobování a získání převahy nad tou částí území, která spojuje Rusko s Krymem. Spojené státy a NATO by zřejmě protestovaly. Ukrajiny se ale netýká článek 5 o společné obraně, díky kterému Severoatlantická aliance považuje útok na jednoho za útok na všechny.

Čtěte také

Ukrajinský velvyslanec: Nevíme, co Putin chce, jestli opravdu zaútočí. Ale musíme se připravovat

Za americké revoluce v 18. století se stal známým signál, se kterým přišel Paul Revere. Tento bostonský průmyslník a řemeslník dal lidem za úkol sledovat lucerny na jednom z bostonských kostelů. Jedna znamenala, že útočí britské pozemní jednotky, dvě signalizovaly, že Britové útočí z moře.

Pokud se Putin rozhodne k postupu na Ukrajinu, můžete se vsadit, že ty lucerny budou dvě, uzavírá svůj text pro agenturu Bloomberg bývalý vrchní velitel sil NATO James Stavridis.

Politici by při schvalování koronavirových pasů měli myslet především na soukromí lidí. Facebook dál blokuje účet Donalda Trumpa. A klimatologové volají po snížení emisí metanu mimo jiné ze zemědělské výroby.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Martina Mašková.