Ukrajinský velvyslanec: Nevíme, co Putin chce, jestli opravdu zaútočí. Ale musíme se připravovat

14. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jevhen Perebyjnis, ukrajinský velvyslanec v ČR
0:00
/
0:00

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby přestalo shromažďovat vojáky u hranic s Ukrajinou. Napětí mezi oběma zeměmi roste a hrozí, že by konflikt trvající od roku 2014 mohl znovu eskalovat. „Hromadění ruských vojsk podél našich hranic i na okupovaných územích Donbasu a Krymu nás samozřejmě znepokojuje. Musíme se připravovat na různé scénáře, včetně obrany naší země,“ říká ukrajinský velvyslanec v České republice Jevhen Perebyjnis.

Diplomat uvádí, že podle ukrajinských i západních zpravodajských služeb se počty ruských sil v oblasti velmi rychle zvyšují: „I laik vidí, že je to neobvyklý počet a určitě to má nějaký cíl. Vojáků je mnohem víc než v letech 2014 a 2015, když probíhaly aktivní boje.“

Čtěte také

Ruský prezident Vladimir Putin v březnu obvinil Kyjev z neplnění Minských dohod. Ukrajinští představitelé by prý měli zahájit rozhovory s předáky separatistů, aby se podařilo konflikt urovnat. K tomu se ale podle velvyslance Ukrajina nechystá.

„Nejsou tam separatisté, Donbas je okupované území Ruskou federací. Důstojníci, předáci – mimochodem nikým legálně nevolení – jsou řízení z Moskvy. Nevidíme důvod jednat s loutkami, chceme jednat s Moskvou,“ zdůrazňuje Perebyjnis.

Vždy, když se Putinovi snižuje popularita, tak potřebuje nějakou válku. Vždycky to tak bylo.
Jevhen Perebyjnis

Jednáním se separatisty by podle něj Ukrajina uznala, že jde o vnitroukrajinský konflikt, přitom je to ale Rusko, které je stranou konfliktu. „Kromě toho, že je tam přítomna ruská armáda a důstojníci, Rusko na toto okupované území přemisťuje vojenskou techniku, pohonné hmoty a peníze,“ dodává s tím, že o všem rozhoduje ruský prezident Vladimir Putin.

„Vždy, když se Putinovi snižuje popularita, tak potřebuje nějakou válku. Vždycky to tak bylo – při okupaci Krymu to tak bylo. Rusko pociťuje velké ekonomické a politické problémy a potřebuje něco, čím tento trend zvrátil. Nevíme, co Putin chce, jestli opravdu zaútočí, ale musíme se připravovat,“ vysvětluje.

Ukrajina v NATO?

Jedním z možných vysvětlení je podle velvyslance i to, že si Putin testuje reakci nového amerického prezidenta Joea Bidena. „Pro nás je důležité, že Biden velmi jasně naznačil Putinovi, že Spojené státy stojí za Ukrajinou a budou ji podporovat. I kdyby to byl test, tak USA daly velmi jasnou odpověď,“ doplňuje.

Čtěte také

Do Černého moře nyní plují dvě americké vojenské lodě. Rusko v úterý Spojené státy varovalo, aby se držely stranou od jeho černomořského pobřeží a anektovaného poloostrova Krym. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to označil za provokaci, riziku incidentu je prý velmi vysoké.

„Přítomnost amerických lodí naopak může Rusko přimět trošku vystřízlivět,“ míní Perebyjnis. Oceňuje přitom i podporu ze strany NATO, skupině prý má Ukrajina co nabídnout a další spolupráce je tak oboustranně výhodná.

Už dnes jsme jednou z nejaktivnějších nečlenských zemí NATO, účastníme se všech mírových misí, to nedělá ani každá členská země.
Jevhen Perebyjnis

Zároveň by prý ale nemělo zůstat jen u slov: „Konkrétní kroky by mohly spočívat ve zvýšení tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí či v podpoře zapojení Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Už dnes jsme jednou z nejaktivnějších nečlenských zemí NATO, účastníme se všech mírových misí, to nedělá ani každá členská země,“ podotýká.

„Budoucí integrace Ukrajiny do NATO je velmi reálná a snažíme se jednat s členskými zeměmi, abychom ještě letos udělali ten důležitý krok, kterým je získání akčního plánu členství,“ uvádí s tím, že celý proces může trvat několik let, dokument by ale definoval konkrétní kroky vedoucí k ukrajinskému členství.

Jaká je nyní situace na rusko-ukrajinské hranici? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související