Už v šesti letech jsem si řekla, že budu dělat knížky, vzpomíná mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížková

V roce 2003 s ní natočil obsáhlý rozhovor Milan Hanuš pro dokumentární pásmo z cyklu Pamětníci, které vysíláme v repríze.

Ševcovská dcera

Počátkem prosince 2020 zemřela literární historička a v roce 1983 také mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížková. Zásadní měrou se zasloužila o vydání díla básníka Jiřího Ortena. Věnovala se také literární tvorbě v Terezínském ghettu.

Čtěte také

Od Helsinek ke svobodě: Signatáři Charty 77 před socialistickým soudem

Narodila se do rodiny ševce, ale když jí bylo šest let, dostala k Vánocům první knihu. „A už v těch šesti letech jsem si řekla: Já budu dělat knížky. To je to nejkrásnější, co může být,“ vzpomíná v rozhovoru s Milanem Hanušem.

Válku prožila v protektorátu. Po roce 1948 otec přišel o dílnu, ale vystudovala pedagogickou střední školu. Tam postupně prohlédla, že věci, které tvrdí strana, nejsou pravdivé. Rozhodující vliv na ni měl starší spolužák a její budoucí manžel Josef Křížek.

Mluvčí Charty

Brali se jako studenti, nejprve studoval Josef a až potom ona – literární historii na Filozofické fakultě v Praze. Absolvovala v roce 1968. Působila jako učitelka, vychovatelka, odborná pracovnice v Památníku Terezín a Středočeské galerii v Praze.

Za normalizace byla Křížková lesní dělnicí a třídičkou pošty. Své zážitky z té doby sepsala do díla Svědectví, které nemohlo být vysloveno. Mluvčí Charty 77 byla od února 1983 do ledna 1984.

Poslechněte si celé dokumentární pásmo, které s Marií Rút Křížkovou natočil v roce 2003 Milan Hanuš. Vysíláme ho v repríze.