Mění se už i kyselost oceánů. Časem to bude největší změna za 50 milionů let, varuje islandský spisovatel Magnason
„Když jsem začal psát Knihu o času a vodě, došlo mi, že téma klimatické změny náš jazyk přesahuje,“ uvádí islandský spisovatel a významná osobnost kulturního života Andri Snaer Magnason. V roce 2100 vědci očekávají, že pH, tedy kyselost oceánů klesne z 8,1 na 7,7. To ale znamená, že půjde o největší změnu za posledních 50 milionů let. „Měli bychom plakat, ale nikdo nepláče, přestože jsem řekl něco velice závažného,“ komentuje spisovatel.
„Je to horší než když vám lékař sdělí, že máte rakovinu nebo jste smrtelně nemocný. Tato věta se netýká jen jednoho člověka, ale všech, všeho a navždy. Bohužel v této větě jsou skoro všechna slova kulturně bez významu.“
Čtěte také
Spisovatel je přesvědčen, že většina účastníků poslední klimatické schůzky v Glasgow si myslí, že rok 2050 nastane až za 50 let.
„Uniká nám, že 21. století nejen že už začalo, ale je v první čtvrtině. A rok 2100 je pro nás dystopie. Ale dnešním dětem bude v tom roce pouhých 80 let. Takový člověk stále ještě vypráví příběhy vnoučatům.“
Tuto destrukci stále nechápeme
„Pokles kyselosti o čtyři desetiny pro nás také nemá význam, protože co začíná nulou, považuje náš mozek za malé. Nechápeme, co to ale znamená za destrukci. Stejně jako je 50 milionů let pro náš mozek mimo proporci.“
Takže je základní otázka, jak všechny tyto problémy uchopit, když nás zrazuje vlastní jazyk. „Proto je moje kniha stejně tak o jazyku jako o klimatické změně. O tom, jak věci nechápeme i o tom, jak výraz okyselování oceánů který byl použit poprvé před 14 lety, nemá dnes žádný kulturní obsah.“
„Ale za sto let, až se to stane každodenní realitou, bude mít stejný význam, jaký má dnes slovo Hirošima. A to je slovo, kterému kulturně rozumí snad celý svět.“
Čtěte také
Problematické je také generační vnímání klimatické změny. „Mám dojem, že pro mou generaci a starší lidi je irelevantní rok 2050, o němž vědci v souvislost s bojem se změnou klimatu mluví často.“
Proto se spisovatel ve své knize snaží „aktualizovat“ náš čas. „Jestli se moje dcera dožije stejného věku jako moje babička, bude si v roce 2104 pamatovat příběhy, které jí její prababička vyprávěla. To znamená 180 let paměti, které si člověk uchová v hlavě.“
„Když vědci mluví o roce 2100, neměli bychom to považovat za abstraktní budoucnost, ke které se nemáme jak vztáhnout. Měli bychom cítit, že je to jen polovina mé osobní kontinuity. A protože jsem se rozhodl mít děti, na roku 2100 mi záleží,“ shrnuje Andri Snaer Magnason.
Celý pořad Daniely Vrbové najdete v audiu.
Související
-
V teplejším oceánu mohou být predátoři hladovější. Jejich kořist na dně vypadá jinak
Časopis Science zveřejnil studii, podle níž teplejší oceán může přispět k větší aktivitě konzumentů ryb.
-
V oceánech žijí tisíce RNA virů, o kterých jsme nevěděli. Ovlivňují i světové klima
V různých částech světa vědci objevili 5500 nových druhů RNA virů. Zařadili je do pěti nových kmenů. Studie o nich vyšla v populárně-naučném časopise Science.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
