Ukrajinistka Víchová: Západ uvěřil ruskému mýtu, že jde o neporazitelnou a věčnou zemi. Podívejme se ale pořádně do jejich historie

„Ani nejde říct, že města v týlu válku vůbec nevidí. Například do malinkého oblastního města Rovno každý den přivezou osm těl, takže ti lidé nejsou mimo a čas se tam určitě v tomto smyslu nezastavil. Dá se ale říct, že se národ musel dostat do ,vegetativního stavu‘, aby přežil,“ doplňuje v Osobnosti Plus.

Čtěte také

Zelenského popularita klesá, emoce už nezabírají na spojence ani na Ukrajince, říká ukrajinistka Víchová

Válka probíhá víc než dva roky, nabízí se tak otázka, jak Ukrajinci vnímají debaty o možném kompromisu a uzavření příměří. „Debaty se tam vedou, dokonce mnohem víc do hloubky, než si dovedeme představit. Intelektuálové, nebo alespoň jejich část, chápou, že konflikt může skončit různě, klidně i 50 na 50. Můžou prohrát, tím pádem ztratí stát a v ohrožení je i národ. Anebo to můžou vyhrát – a i to může být prohrou i výhrou.“

„Odsun ruských vojsk do hranic, které byly v roce 1991, Ukrajinci nepovažují za výhru, protože to také nemusí vůbec končit. Oni samozřejmě nemohou říkat, že se vzdají svých území – a to bychom si neměli přát ani my, protože pak už nebudou platit žádné hranice ani na Západě,“ uvažuje ukrajinistka.

Rozhodne Krym?

„Ukrajinci řeší i to, že musí ubránit taková území, na kterých dokážou mít dál ukrajinskou státnost. A když někdo z českých komentátorů mluví o tom, že by se mohli vzdát alespoň kousku území, že přece nebudou bojovat donekonečna pro každý centimetr, tak tím většinou myslí Krym.“

Čtěte také

Dokud Ukrajinci nezískají Krym zpět, v Černém moři nebude klid, soudí ukrajinistka Víchová

„Krym je ale pro ukrajinskou bezpečnost a státnost velmi důležitý – jsou totiž pouze dva národy, které nemají jiné domovské státy – a to jsou Ukrajinci a krymští Tataři. A Krym pod Ruskem nebude nikdy krymskotatarský, pod Ukrajinou bude,“ vysvětluje.

Krym je tak zásadní pro Ukrajince, ale také pro Rusy. Svedou se o Krym ještě velké boje? „Ukrajinci se o to snažit musí, ale i pro Rusy je stále zásadní, protože pokud ho ztratí, prohrají i válku. Řekl to i Vladimir Putin, podle kterého prohraná válka znamená rozpad celé Ruské federace. Putin ale přesto do takto velkého rizika šel,“ odpovídá.

„Krym pro Ruskou federaci ale ze strategického hlediska už tak zásadní není. I proto, že ukrajinské námořní drony už zlikvidovaly ruskou flotilu, pro kterou bylo to území zásadní. Po roce 2014 byl vlastně celý svět smířený, že Krym bude ruský, ale stejně to Rusku nestačilo. Rusko potřebuje Kyjev, a co potřebuje dál, to už říkají i jejich propagandisté: oni se nezastaví.“

„Když se podíváte na poslední sociologické průzkumy, tak pouze osm procent Ukrajinců je smířeno s tím, že by země mohla přijít o některá svá území, ostatní s tím nesouhlasí – samozřejmě vím, že jsou to jen sociologické průzkumy, u kterých mj. záleží na tom, jak se ptáte apod.“

Čtěte také

Rusko znamená Putin, ale Ukrajina a Zelenskyj to samé není, říká ukrajinistka Víchová

„Samozřejmě se tam také mluví o tom, že zemi můžou dojít síly, Ukrajina není bezedná nádoba, takže se někde frontová linie stabilizuje a asi i k nějakým rozhovorům s Ruskem dojde. Ukrajinci si ale uvědomují, že to nebude znamenat konec války, protože Rusko bude chtít jít dál.“

Ukrajinistka Víchová závěrem připomíná, dosavadní dohody s Ruskem byly založeny na velké chybě.

„Ta chyba byla založena na tom, že uvěřili v mýtus, který o sobě Rusové sami šíří, a to o jejich neporazitelnosti nebo o stabilní a věčné zemi. Bohužel naše západní slavistika je těmito mýty velmi nakažená. Ale když se podíváte do historie, uvidíte, že tak věčná tato země tedy určitě nebyla,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu, poslechněte si víc.