Ukrajinci mají obrovskou energii měnit svět. Připomíná mi to naše 90. léta, říká ředitel nadace Kundrata

7. září 2023

„Ukrajina je velmi atraktivní a má velký trh. Po válce bude ale bez peněz – stejně jako střední Evropa v 90. letech. Přesto i u nás ve velkém investovaly velké západní firmy a dnes se jim zpět odvádějí velké dividendy,“ říká geograf a environmentalista, ředitel strategického rozvoje Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.

Čtěte také

„Důležitější bude, aby se země bránila kolonialismus a nastavila si mechanismy, aby nedopadla tak špatně. Z našeho kontaktu s ukrajinskými stážisty a našimi partnery vidíme velkou opatrnost směrem k investorům. Do konce od nich občas zaznívá sprosté slovo, takže myslím, že minimálně na jejich místní úrovni i v rovině občanské společnosti jsou velice opatrní a obezřetní,“ naznačuje.

Nadace Partnerství totiž začala učit lidi z Ukrajiny, co dělat po válce s obnovou zničené země. Jak znovu vybudovat sídliště, firmy, infrastrukturu apod. To vše s přesahem směrem k udržitelnému rozvoji.  

„Hledáme v podstatě místní lídry – mohou to být lidé ze zastupitelstev, starostky nebo starostové , ale také malé podnikatele, osvícené architekty, lidé ze škol i novináře,“ popisuje.

„Snažíme se vytvářet diverzifikované skupiny zástupců veřejné správy. A věříme, že budou ve svých komunitách i v celé síti šířit pozitivní zkušenosti z praxe.“

Z katastrofy příležitost

Ukrajina má podle Kundraty totiž unikátní šanci proměnit katastrofu v příležitost. Sám 30 let pomáhal budovat porevoluční Česko a teď chce své zkušenosti věnovat do programů na obnovu Ukrajiny.

Může se zdát, že přece malé skupinky proškolených lidí, přestože s vizí a elánem, toho moc udělat nemohou. Environmentalista na to oponuje: „Tohle je teď ale jediná cesta. Chceme investovat do spodní vrstvy společnosti, do občanské společnosti a udělat maximum pro to, aby si vytvořili vlastní vizi.“

Čtěte také

„Mnoho z absolventů, kteří například nemůžou teď být ve svých městech, jako je (nejen) Cherson, tak se tam chtějí vrátit. A jak nasávají, co by mohli doma dělat, mají obrovskou energii. Opravdu mi to připomíná začátek 90. let u nás, kdy jsme byli nadšeni tím, že změníme svět.“

„Proto věřím, že tohle je ta správná cesta. Je to, jak se říká, investice do ostrůvků pozitivní deviace, která přinese lavinový efekt. Přece i tady mnozí začínali jako naprosto bezvýznamní členové neziskových organizací nebo místních aktivních skupin a dnes jsou to starostové a poslanci a ovlivňují náš svět. Ale chce to trpělivost. To se nenarodí jen tak a najednou.“

I udržitelnost?

Oblasti, kde se na Ukrajině bojuje, jsou často srovnané se zemí. Kundrata přesto prosazuje, aby to, co se začne po válce znovu budovat, bylo hned také udržitelné.

„Řeknu příklad: Když bylo před dvěma roky na jižní Moravě tornádo a zničilo šest obcí, lidé potřebovali hlavně rychle střechu nad hlavou. Bylo jim ale úplně jedno, jakou tu střechu postaví. Za rok přišla energetická krize a najednou viděli obrovské účty za energie. Navíc se tam všude stavěly černé střechy, které se v létě přehřívají a tornádo zničilo i stromy, takže země je vyprahlejší.“

Čtěte také

„Když se na situaci podíváme z delší perspektivy, pak musíme udělat vše pro to, aby obnova Ukrajiny byla co nejlepší. A mám za to, že má být i ekologická, což samozřejmě neznamená, že nemá být sociálně citlivá. Ale tento plán může hodně přispět i k omezení energetické chudoby.“

Ekologická řešení jsou ale samozřejmě stále dražší. A Ukrajina peníze nemá ani dnes.

„Ceny si budou nastavovat sami. My se soustředíme na to, aby ta naše významná skupina, která je schopná své zkušenosti sdílet, uměla formulovat investorské zadání a našla si správné partnery pro realizaci,“ dodává s tím, že země bude chudá, takže bude potřebovat úsporná řešení.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.