Ukrajina nemůže vstoupit do NATO, dokud nekontroluje své hranice, shrnuje slovenský politik Mikloš

2. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Joe Biden

„Spojené státy i nadále tváří v tvář ruské agresi jasně podporují suverenitu a územní celistvost Ukrajiny,“ píše se v prohlášení Bílého domu po schůzce Joea Bidena s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Šlo o dlouho připravované setkání, upozorňuje David Stulík z organizace Evropské hodnoty a bývalý mluvčí zastoupení EU v Kyjevě: „Schůzka se dokonce přesunula o den, aby ji nezastínila evakuace z Afghanistánu – je to ilustrace toho, jak je důležitá.“

David Stulík.

Stulík vysvětluje, že vztahy s Ukrajinou jsou pro amerického prezidenta vizitkou úspěšné spolupráce s dalšími zeměmi.

„Na rozdíl od Afghánistánu – protože Ukrajina je opravdu zemí, která se reformuje, modernizuje a je to jeden z klíčových spojenců Spojených států na evropském kontinentu. Ukrajina totiž vlastně pomohla zastavit ruskou agresi z roku 2014.“

Čtěte také

Právě anexe Krymu a okupování Donbasu jsou ale paradoxně překážkou pro vstup do Severoatlantické aliance nebo Evropské unie, připomíná slovenský ekonom a politik Ivan Mikloš.

„Hlavním problémem Ukrajiny – kromě toho, že ještě zdaleka neplní všechny podmínky pro vstup – je v tom, že nekontroluje své vnější hranice. A v Evropské unii ani v NATO neexistuje možnost členství země, která nekontroluje svou vnější hranici, protože tato hranice by se stala vnější hranicí celého společenství,“ nastiňuje Mikloš, který je také bývalým poradcem ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana.

Ivan Mikloš

„Je to začarovaný kruh, a proto to Putinův režim dělá nejen na Ukrajině, ale také v Moldavsku nebo Gruzii. Efektivně tím těmto zemím brání ve vstupu do Evropské unie nebo NATO.“

Variantu rychlého řešení Mikloš v tuto chvíli nevidí. Teoretickým východiskem by pro Ukrajinu mohlo být vzdát se okupovaných území a posunout svou hranici. „Ale to je zase samozřejmě politicky neprůchodné v zemi samotné,“ dodává.

Cestou jsou reformy

Pomalejší cestou do západních společenství, kterou se ale snad podařilo Ukrajině úspěšně nastoupit, je dotažení reforem, míní Mikloš: „Například ekonomický systém se opravdu mění dobrým směrem.“

Čtěte také

Palčivými problémy, které zůstávají, jsou nicméně korupce a vymahatelnost práva.

„Pokrok v tomto směru bohužel není takový, jaký by si přáli Ukrajinci i spojenci, ale reformy jsou všude na světě těžké. Na Ukrajině to vypadá tak, že vládne jedna strana, která má formálně většinu v parlamentu, ale ani vláda a prezident nenajdou vždy podporu, protože i značná část jejich poslanců je ovlivňovaná, nebo dokonce figuruje na výplatní listině oligarchů.“

Souhlasím s tím, aby byla Ukrajina přijata do NATO. Ale nebude to v řádu měsíců a možná ani jednotek roků.


Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil, předseda senátu

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vnímá Ukrajinu jako stát, který do NATO rozhodně směřuje a v budoucnu by se měl stát jeho součástí. Napřed je ale nutné, aby země pokročila v reformách týkajících se justice nebo boje proti korupci.

„Souhlasím s tím, aby byla Ukrajina přijata do NATO. Ale ten horizont ani v prohlášení Bílého domu není určen na zítra. Nebude to v řádu měsíců a možná ani jednotek roků.“

Nord Stream 2

Problém není nutně jen na straně Ukrajiny, připomíná Mikloš, podle kterého je nyní v Evropské unii nedostatečná vůle k dalšímu rozšiřování.

Čtěte také

David Stulík považuje jako problematické také to, že na rozdíl od jasného postoje Spojených států Evropská unie nemluví jednotným hlasem. „Máme jasnou pozici, co se týká základních prvků, ale k takové míře podpory Ukrajiny, jako se jí dostává ze strany USA, ještě Evropa nedospěla.“

Jedním z neuralgických bodů vztahu Evropské unie a Ukrajiny je projekt plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska na území střední Evropy.

Hosty byli:
Miloš Vystrčil, ODS, předseda Senátu
David Stulík, Evropské hodnoty, bývalý mluvčí zastoupení EU v Kyjevě
Ivan Mikloš, slovenský ekonom a politik, bývalý poradce premiéra Volodymyra Hrojsmana

V tomto ohledu může věci podstatně změnit výsledek německých voleb, věří Stulík: „Protože Strana zelených vystupuje proti zprovoznění plynovodu. A pokud by se dostali do vlády, tak se pozice Německa může radikálně změnit.“

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové.

autoři: Martina Mašková , marz
Spustit audio

Související