Ukrajina by mohla dostat zmrazené ruské finanční rezervy. Alespoň o tom uvažují nejbohatší země G7

Zmrazená ruská aktiva na Západě mají hodnotu asi 300 miliard dolarů, tedy v přepočtu víc jak 6,5 bilionu korun.

Čtěte také

Libor Dvořák: Proklamativní podpora Ukrajině ze summitů EU, G7 i NATO Ukrajině válku nevyhraje

Představitelé skupiny G7 chtějí mít návrh na převedení ruských peněz Kyjevu hotový k druhému výročí ruské invaze na Ukrajinu, tedy 24. února.

Proti jsou především evropští partneři. Agentura Reuters s odkazem na anonymní zdroje uvedla, že státy Evropsky unie se na záležitosti zatím nedokážou shodnout. Odpůrci návrhu se obávají, že zabavení zmrazených ruských financí by pro Západ mohlo mít vážné následky, protože by to vytvořilo precedens.

Vznikne precedens?

Státy by pak mohly otevřeně zabavovat majetek jiných zemí v reakci na jejich zahraničně-politické rozhodování. V konečném důsledku by to prý mohlo způsobit, že ostatní země budou stejným způsobem postupovat proti Západu, a to by mohlo podkopat globální řád založený na pravidlech.

Čtěte také

Volání po konci války není to stejné, jako volání po míru, píše historik v komentáři pro Moscow Times

Zoellick argumentuje, že pokud budou skupina G7 a EU jednat společně, ostatní země nenajdou dobré alternativy pro investování svých rezerv. Vlády a trhy navíc už globální řád otestovaly, když ruská aktiva zmrazily, bez toho, aby to vyvolalo rušivý efekt. Pokud totiž politici věří, že nemohou dobývat a anektovat své sousedy bez toho, aby ztratili přístup ke svým globálním rezervám, je to dobře.

Převod peněz Ukrajině má podle bývalého šéfa Světové banky také diplomatické, ekonomické a právní výhody, přitom jen malá rizika. Rusko vede opotřebovací válku. Spojenci Ukrajiny tak musí vyslat signál, že Moskva nemůže Kyjev převálcovat. Je elegantně spravedlivé, že to spojenci napadené země dají najevo prostřednictvím ruských aktiv.

Příslib finanční podpory na přežití, obnovu a rekonstrukci může navíc Kyjevu usnadnit případné přijetí mírové dohody s Moskvou. Pokud by Rusko souhlasilo se skutečným mírovým urovnáním, jakkoli je to nepravděpodobné, mohla by skupina G7 část finančních prostředků vrátit.

Čtěte také

Ukrajinci jsou houževnatí, ale ani Rusové jen tak nepustí, co zachvátili, říká novinářka Klicperová, autorka knihy Nulová linie

Převod ruských rezerv by měl doplnit pokračující vojenskou a finanční podporu ze strany Evropské unie, Spojených států a dalších přátel Ukrajiny.

Američtí zastánci akce v Kongresu tvrdí, že převod ruských rezerv pomůže získat hlasy voličů. Občané by si jinak mohli oprávněně stěžovat na to, že politici využívají jejich daně pro Ukrajinu, zatímco s využitím ruských prostředků váhají.

Někteří kritici navrhovaného převodu používají analogii s reparacemi po první světové válce. Jenže Výmarská republika (historický stát Německa) bylo křehkou demokracií, která se smířila s porážkou a mírovou smlouvou.

Putinovo autokratické Rusko neudělalo ani jedno, ani druhé, a tak se zdá, že k Výmarské republice má blíže spíš křehká demokracie v Kyjevě.

Čtěte také

Zmrazení ruského majetku je aktem sebeobrany. Každá koruna, která neodejde do Ruska, pomůže, zdůrazňuje ministr Lipavský

Globální zkušenosti z procesu vyřizování nároků na irácké rezervy po invazi do Kuvajtu v roce 1990 navíc otevírají možnost vyčlenit část ruských rezerv na pomoc rozvojovým zemím, které byly prokazatelně poškozené vyššími cenami potravin a energií. Určitou částku by také mohly dostat firmy, které ruskou válkou utrpěly.

Politici zřídkakdy nacházejí příležitosti založené na rozumu a přesvědčivých etických hodnotách. Putin dál nemilosrdně ničí Ukrajinu. Skupina G7 a další západní spojenci by měli přestat váhat a místo toho použít ekonomický nástroj, který by ukrajinskému národu pomohl vzdorovat, uzavírá svůj komentář pro Financial Times bývalý prezident Světové banky Robert Zoellick.

Víc si poslechněte v audiu pořadu Svět ve 20 minutách, připravili Jiří Klečka a Tea Veseláková.