Evropa se musí probrat. Ukrajině pomáháme, jen aby nebyla poražena, ale na vítězství to nestačí

Odpověď bude utvářet budoucnost Evropy, ale řekne nám i něco o relativní síle demokracie a autokracie ze začátku 21. století.

Ani Ukrajina, ani Rusko se nevzdávají, takže vyhrát může stále kdokoli.

Nejprve si musíme ujasnit, jak to vypadá na ukrajinském bojišti. Není tam žádná patová situace, která by vedla k tomu, že konflikt uvízne na mrtvém bodě, anebo k nějaké dohodě, jak na Západě naivně doufá řada politiků.

Válka na Ukrajině je i válkou za Evropu, jak ji známe.
dánská premiérka Mette Frederiksenová

Jsme uprostřed dlouhé a komplikované války, která bude nejspíš trvat nejméně do roku 2025, ne-li déle. Ani jedna strana se nevzdává a každá ještě může vyhrát. Obě však zvítězit nemohou.  

Čtěte také

Západní elity si stále neuvědomují závažnost okamžiku. Válka na Ukrajině není omezený lokální konflikt, varuje bývalý diplomat Votápek

Ruský prezident využívá všech výhod, které mu přináší velký stát: bezohlednost, diktátorský režim na domácí půdě a podpora podobných režimů v zahraničí, jako jsou Írán, Severní Korea nebo Čína.

Ukrajina stojí před několika důležitými rozhodnutím, například jestli má povolat větší množství mladých mužů, aby oživila zdecimovanou a vyčerpanou armádu. Pro výsledek konfliktu však budou mít zásadní význam rozhodnutí, která v příštích měsících učiní demokratické režimy podporující Kyjev.

Teď musí zabrat Evropa

V současnosti toho děláme dost na to, abychom zabránili porážce Ukrajiny, ale ne dost, abychom jí pomohli vyhrát. Letos můžeme zemi poskytnout nástroje, které jí usnadní dobytí dalšího území a přesvědčí Rusko, že nemůže zvítězit. Je to jediná cesta k trvalému míru, domnívá se Garton Ash.

Čtěte také

Pozdní dodávky západních zbraní znamenají víc mrtvých ukrajinských vojáků, říká bezpečnostní analytik Foltýn

To znamená okamžitě, v řádu dní, dodat Ukrajině další systémy protivzdušné obrany. A během několika týdnů další rakety dlouhého doletu, zejména německé Taurusy, ale i americké ATACMS, aby mohla odrazit Putinovu černomořskou flotilu a zaútočit na jeho strategickou a symbolickou baštu Krym.

Jak ale detailně vysvětluje jedna nedávná studie estonského ministerstva obrany, k ukrajinskému vítězství bude dlouhodobě nutný důkladnější výcvik ukrajinských vojáků a rychlé a výrazné zvýšení průmyslové výroby zbraní a munice.

Čtěte také

Landovský: Rusko změnilo svou taktiku a je třeba o tom spojence informovat. Rada NATO-Ukrajina je pro to ideální platformou

Demokratické režimy nemohou něco takového udělat „na povel“, tedy jako ty diktátorské. Náš politický systém vyžaduje, aby se vůdci dohodli na jasných strategických cílech a přesvědčili voliče a parlamenty, aby nezbytné prostředky schválili.

Už před možnou katastrofou v podobě druhého prezidentství Donalda Trumpa je jasné, že Spojené státy vzhledem k rozechvělému a křehkému stavu demokracie nebudou stát v čele této zásadní změny.

A co říkají demokratičtí vůdci?

Odpovědnost je tak na Evropě – jde koneckonců o obranu evropské země. Dělají však přední evropští politikové, co je třeba? Napovědět mohou jejich novoroční projevy.

Britský premiér Rishi Sunak se ve svém nadšeném výčtu vládních úspěchů zjevně zaměřil na letošní parlamentní volby a o válce se vůbec nezmínil. Německý kancléř Olaf Scholz se jí dotknul jen letmo a hned přešel k posvátnému tématu německého hospodářství. Nový polský premiér Donald Tusk se věnoval výhradně obnovení demokracie v zemi.

Čtěte také

Rok 2024 a válka na Ukrajině: Jestli Západ selže, může Putin napadnout Polsko. To je ale stejně jako my v NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron se soustředil na francouzskou hrdost, navrhl takzvané „přezbrojení evropské suverenity“ a zdůraznil nutnost „zastavit Rusko a podporovat Ukrajinu“. Důležité poselství však sdělil finský prezident Sauli Niinistö: „Evropa se musí probudit,“ prohlásil.

Obdivuhodně přímočará byla i dánská premiérka Mette Frederiksenová: „Ukrajině chybí munice. Evropa jí nedodala, co slíbila. Budeme naléhat, aby zvýšila její výrobu. Je to naléhavé. Brzy budou ve vzduchu dánské stíhačky F-16. Válka na Ukrajině je i válkou za Evropu, jak ji známe,“ prohlásila Frederiksenová.

V souvislosti s politikou v době války se vždycky uvádí výrok Winstona Churchilla o krvi, dřině, slzách a potu.  V tomto případě se však krev, pot a slzy vyskytují výhradně na straně Ukrajinců.

Od nás ostatních to vyžaduje jen jasné myšlení, střízlivé odhodlání a zvladatelné přerozdělování zdrojů. Naléhavě potřebné investice do obranného průmyslu navíc vytvoří pracovní místa a posílí naši bezpečnost, uzavírá Timothy Garton Ash svůj komentář pro server Kyiv Post.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu. Připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková.