Ubytovna za všechny peníze

Smlouva obsahuje pro státní rozpočet závazek ve výši pěti a půl miliardy za stavbu ubytovny, za její provozování po pětadvacet let a za zajištění úvěrů.

Jde o neobvyklý projekt, který možná není předražený, v každém případě však nakupujeme něco, co není potřeba. Ubytování pro sestry je nepochybně třeba zajistit, ovšem za částku pět a půl miliardy je možné pronajmout pro 250 sester velmi kvalitní ubytovnu na několik set let.
Logická otázka tedy zní, jak mohlo k něčemu takovému dojít.

Odpovědným politikem bude podle všeho ministr obrany Martin Barták, který se k celé záležitosti sice odmítá vyjadřovat, smlouvu však na vládě prosadil a poté i podepsal. S projektem se sice začalo už v roce 2007, ale v už v té době byl Barták ekonomickým náměstkem.

Zpočátku nevypadala akce tak nesmyslně, jako dnes. Náklady na stavbu a provoz byly o polovinu nižší. Je pravda, že od začátku měl vedle ubytovny vyrůst stejně velký hotel s bazénem, konferenčním centrem a restaurací. Z jeho výnosů však bylo možné celou stavbu do určité míry financovat.

Projekt se má uskutečnit v režimu spolupráce soukromého a veřejného sektoru, který se také legračně nazývá PPP. Ucházela se o něj zkušená developerská firma Laing, která sídlí v Londýně. Ovšem koncem roku 2008 od projektu ustoupila s tím, že v období nastávající krize se takové investice nevyplácejí.

Od té doby se odehrálo několik věcí. Namísto firmy Laing se developerské role ujala společnost EC Property, která byla za tím účelem založena a jejíž vedení převzali lidé, kteří nikdy nic podobného nedělali. Shodou okolností však měli v ruce pár desítek milionů, které vydělali na prodeji ekologické spalovny.

Ministerstvo obrany poté zakázku upravilo s tím, že ceny rostou a že chce stavbu ubytovny a hotelu upravit o další prvky. Fakticky připojila přestavbu všech provozních částí nemocnice, kde se neléčí. Právě tím dosáhla cena zakázky 2 miliard a 600 milionů. Po přičtení nákladů za financování se dostala k výše zmíněným pěti a půl miliardám. Zároveň se rozhodlo, že výnosy z hotelu bude inkasovat investor.

Těžko říct, jestli by šel rozsáhlý komplex postavit laciněji, protože další tři zájemce ministerstvo obrany vyřadilo ze soutěže. Prý dost zásadním způsobem nesplnili zadávací podmínky. Místo veřejné soutěže se tak uplatnil výpočet, podle kterého se stavbou za 2,6 miliardy ve skutečnosti ušetřilo 260 milionů, které by se navíc vydaly, kdyby se místo projektu PPP zvolila běžná veřejná zakázka.

To měl být také argument, proč smlouvu se společností EC Property a dalšími členy konsorcia vláda schválila. Důvodem hlasování na poslední chvíli bylo riziko, že banky neprodlouží příslib financování přes konec června.

A pokud by se projektem začala zabývat nová vláda a pokud by bylo třeba sehnat nový bankovní úvěr, tak by se stavba odložila o dva roky.
Tak hovoří lidé zainteresovaní na projektu, ovšem z pohledu běžného občana lze podotknout, že odkladem o dva roky by se zase tolik nestalo. Třeba by se nakonec nepotřebná stavba zrušila úplně. Rozhodně by přitom nehrozilo, že sestry nebudou mít kde bydlet. Ubytovacích kapacit je v Praze dostatek.

Ne celém projektu je nejzajímavější, jak se odvíjela celá dlouhá historie. Postupně se zdražoval, zároveň se hledaly důvody, proč je zdražení nezbytné, a přitom se zabránilo přísunu jakýchkoli informací o možné nižší ceně. Teď se složitě zdůvodňuje, že na projektu není vlastně nic podezřelého.

Zmíněný proces zaměstnává značné množství právníků a mediálních pracovníků. Ti hledají neprůstřelnou konstrukci, která před zákonem i veřejností zdůvodní, že bylo správné investovat do něčeho, co vůbec není potřeba a za co zaplatí daňoví poplatníci nekřesťanské peníze. Od roku 2015 do roku 2040 budeme platit okolo svou set milionů ročně.
Tým vysoce kvalifikovaných odborníků tak vytváří určitý obraz reality, která má zakrýt pochybení státních úředníků i to, kdo vlastně na projektu vydělá. Přitom nejde vyloučit, že se jim podaří.

Teoreticky je samozřejmě možné, že se projekt ubytovny nepodaří ubránit a že ho nová vláda zastaví případně sníží náklady.
Dá se však logicky odvozovat, že nejde o výjimečný případ a že se podobně postupuje při stavbě desítek dálničních úseků, při nákupu zdravotnických přístrojů a léků, anebo při stavbě fotovoltaických elektráren. Pokud je úvaha správná, je to jako nahlédnout do hluboké propasti, přesněji řečeno do černé díry, kde kromě pěti a půl miliardy za střešovickou ubytovnu mizí i další veřejné peníze.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.