Týden očima Petra Schwarze: O výročích, lidech a zvířatech
Oslavili jsme 35. výročí 17. listopadu 1989, událostí, které znamenaly začátek sametové revoluce. Změny, které započala, nám umožnily vymanit se ze sevření sovětského bloku a svobodně si zvolit zřízení, ve kterém chceme žít, i naše místo v současném světě.
Ukrajinská rozvědka podle agentury Interfax-Ukraine získala dokument ruského ministerstva obrany zahrnující údajné strategické plány Kremlu do příštích dvou desetiletí.
Čtěte také
Tento materiál nepřekvapivě plánuje zničení Ukrajiny, jejíž část by si Rusko podrobilo přímo, z okolí Kyjeva udělalo jakýsi loutkový ruský protektorát a o západní části země by pak Kreml jednal s ukrajinskými sousedy – tedy Ukrajinci by ztratili jakákoli práva určovat svou budoucnost, a nejen to.
Ukrajina se některým Čechům zdá stále bezpečně vzdálená, jenže materiál se nezabývá zdaleka jen jí, obsahuje i scénáře budoucího světového uspořádání. Prvním je vytvoření Kremlem často vzývaného „multipolárního světa“, světa, ve kterém si velmoci rozdělí své sféry vlivu a menší či slabší státy a národy opět svůj osud nebudou mít ve svých rukou.
Čtěte také
Jen připomeňme, že požadavky vznesené Moskvou vůči Západu těsně před zahájením plnohodnotné agrese vůči Ukrajině zahrnovaly i návrat do stavu, kdy země bývalého sovětského bloku ještě nebyly součástí západních struktur. Do stavu, kdy bychom o sobě opět nerozhodovali.
Ať se můžeme zvířaty bavit, spíše než se jich děsit
Druhým scénářem, který by Kreml považoval za příznivý, by pak bylo oslabení současného světového pořádku, rozdrobení a chaos, ve kterém by se ti mocnější opět mohli silou dožadovat svého vlivu a nebyla by síla, která by jim v tom mohla zabránit.
Tento týden uplynulo tisíc dnů od začátku vpádu ruské armády na Ukrajinu. A 20 let od začátku „oranžové revoluce“, kterou Ukrajinci dali najevo svou touhu vymanit se z ruského područenství.
Čtěte také
A poté, co Západ dal bránící se Ukrajině souhlas používat sofistikované dalekonosné rakety západní provenience i proti cílům v ruském zázemí, ruský vůdce Putin podepsal už dříve ohlašovanou novou jadernou doktrínu. Tou Kreml snižuje práh pro svůj jaderný útok na jiné země a rozšiřuje podmínky, za kterých si osobuje právo zaútočit. A že těch podmínek je.
Kreml také důrazně odmítl mírový plán tureckého prezidenta Erdogana, který byl přitom vůči Rusku tak vstřícný, že vypadal nepřijatelně pro Ukrajinu. A závěru týden Putin výhrůžky vystupňoval – pohrozil útokem na země, které napadené Ukrajině poskytují zbraně k obraně, a zároveň pohrozil světovým konfliktem. A své výhrůžky podepřel odpálením nové ruské experimentální balistické rakety schopné nést jaderné nálože na ukrajinské Dnipro.
Čtěte také
To jen chvíli poté, co šéfka ruské centrální banky Nabiullinová oznámila poslancům Státní dumy, že ruská ekonomika už vyčerpala téměř všechny své dostupné zdroje a zemi hrozí stagflace, tedy inflace kombinovaná se stagnací ekonomiky. Mimochodem – onen útok západních raket dalekého doletu údajně zranil v podzemním krytu severokorejského generála.
A za severokorejské zbraně i vojáky v řadách své armády je ruský agresor vděčný – kromě toho, že kašle na sankce OSN, pro které sám dříve hlasoval, a dodává Kimově režimu strategické suroviny, vládní letoun dopravil do Pchjongjangu ruský dar. Sedm desítek zvířat, lva, medvědy, jaky, bažanty či papoušky kakadu.
A když už jsme u zvířat, tak ještě aspoň dvě zprávičky z jiných částí světa. Na letišti v peruánské Limě celníci zadrželi muže, který se pokoušel ze země propašovat 320 tarantulí, 110 stonožek a 9 takzvaných býčích mravenců, známých svým extrémně bolestivým kousnutím – všechny měl v sáčcích připevněných na břiše.
Tihle mazlíčci se tedy do letadla nedostali, zato na letišti São Miguel na Azorských ostrovech trvalo tamnímu personálu čtyři dny, než se mu podařilo z letadla vystěhovat 132 křečků, kteří utekli z klece při letu z Lisabonu. Ať se můžeme zvířaty bavit, spíše než se jich děsit, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
