Týden očima Petra Schwarze: Nový řád i staří neřádi
V Česku, konkrétně v Plzni, se poprvé našla agresivní sršeň asijská, která se dokázala během necelých dvaceti let rozšířit po velké části západní Evropy z jižní Francie, kam se její hnízdo dostalo se zásilkou bonsají z Číny. Pařížany pro změnu sužují štěnice a Chorvatsko na závěr turistické sezóny trápí smradlavé ploštice. Česká vláda schválila novou obrannou strategii naší země, zaměřenou hlavně na obranu před stále agresívnějším Ruskem.
Ruský vůdce Putin se rozpovídal na tzv. Valdajském fóru v projevu, který Kreml dopředu označil za „událost světového významu“ a který tedy zřejmě proto začal s tříhodinovým zpožděním.
Čtěte také
Putin oznámil, že Rusko stojí před úkolem vybudovat nový svět, nový světový řád, zároveň prý ale Rusko jako největší země na světě nemá zájem dobývat nová území, což je divné, když tak právě dělá.
„Akce na Donbasu“, jak Putin značně eufemisticky označil ruskou agresi na mnohem větším území, má podle něho za cíl jen chránit lidi, což se v praxi ukázalo jen chvíli před oním projevem, když ruské, jak často říkají, „chirurgicky přesné“ bombardování balistickou raketou Iskander zabilo v kavárně s obchůdkem ukrajinské vesnice Hroza přes 50 vesničanů včetně malého chlapce, kteří se zde podle BBC shromáždili na pohřeb v obci narozeného ukrajinského vojáka.
Ať nás neohrožují grázlové ani nešikové
Každá rodina v dosud třísethlavé obci má po útoku své mrtvé. Jakou cenu mají jeho slova, ukázal Putin, i když mluvil o smrti šéfa wagnerovců Prigožina – v pádu jeho letadla mohly podle ruského vůdce hrát roli alkohol, drogy a ruční granáty, jejich střepiny se prý našly v tělech obětí, což se opět prý Putin dozvěděl „doslova před pár dny“. Vzhledem k tomu, že Prigožin je už přes měsíc pohřben, je tedy zvláštní, že takovou informaci Putinovi dosud vyšetřovatelé skrývali.
Čtěte také
Poněkud komické bylo tvrzení, že wagnerovci a další soukromé žoldnéřské armády vlastně neexistují, protože nemají oporu v ruských zákonech. Je tedy pozoruhodné, že něčemu neexistujícímu ruský stát vyplácel podle dřívějších Putinových slov v přepočtu desítky miliard, ale hlavně to ukazuje, jakou mají na matičce Rusi hodnotu zákony jako takové.
A samozřejmě v Putinovu projevu nesměla chybět hrozba jadernými zbraněmi, prý slyší výzvy vrátit se k jejich testování. Ano, takové výzvy jistě slyší kolem sebe, hned po projevu se ukázalo, že ruský parlament má brzy jednat o odstoupení od smlouvy o zákazu jaderných zkoušek.
A mimochodem, přední kremelská propagandistka Simonjanová tento týden na sociální síti přišla s pozoruhodným návrhem, aby Rusko jako pádnou výhrůžku Západu nechalo vybuchnout jadernou bombu nad Sibiří, prý se nic nestane, jen nepůjdou mobily a všem bude fajn. To už bylo moc i na Kreml, který se od jejích slov distancoval.
Čtěte také
Každopádně taková akce by vyděsila na světě asi každého, nechat pro dojem vybuchnou atomovku nad svým územím je neotřelý nápad. Který naznačuje, že s permanentně zfetovanými lidmi má Putin ve svém okolí asi zkušenosti.
Slováci zvolili nový parlament, nejvíce hlasů dostal Smer expremiéra Fica před Progresívným Slovenskem a Hlasem dalšího expremiéra Pellegriniho. Ten se tak stal důležitým jazýčkem na vahách, protože bez něj nezformuje vládu ani Fico, ani Progresívne Slovensko, které obratem nabídlo Pellegrinimu post premiéra.
Tento post pak Pellegrini chtěl i od Fica, který má ještě deset dní na zformování vlády, ale ostrouhal, když se ukázalo, že Křesťansko-demokratické hnutí do vlády s Progresívným Slovenskem nechce a to by tak potřebný počet poslanců nedalo dohromady. Celá střední Evropa kvůli migrantům narychlo zavedla kontroly na hranicích, začalo to Německo na českých hranicích a dominovým efektem se pak připojilo Česko, Polsko, Slovensko i Rakousko.
Ázerbájdžán zveřejnil plán, jak chce začlenit Armény v dobytém Náhorním Karabachu, jenže ze 120 tisíc obyvatel této enklávy už přes sto tisíc uteklo, takže je to spíše slohové cvičení mající ukázat, že kdyby mohl, jednal by Ázerbájdžán s Armény lidsky, což se zatím neukázalo.
V Brně se u popelnic našel jeden a půl metru dlouhý hroznýš, a čtyři obce u Litovle zůstaly bez elektrického proudu, když se při sklizni řepy podařilo čtyřiadvacetiletému muži pokácet tři sloupy vysokého napětí. Ať nás neohrožují grázlové ani nešikové, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
