Ondřej Soukup: Ruské jaderné výhrůžky se zvláštní logikou
„V podmínkách agresivních kroků Západu musí Rusko obnovit zkoušky jaderných zbraní,“ prohlásil nedávno Michail Kovalčuk, ředitel fyzikálního Kurčatovského centra, a co je důležitější, dávný přítel Vladimira Putina. Podle něj zahraniční země musí vidět rozhodnost Ruska bránit svou bezpečnost.
Kovalčuk uvedl příklad z historie, kdy v roce 1961 Sovětský svaz odpálil na arktické Nové zemi tzv. car – bombu. Výbuch měl sílu 50 megatun. Mimochodem, bomba, kterou Američané svrhli na Hirošimu, měla sílu 15 kilotun. Tlaková vlna sovětské bomby třikrát oběhla zeměkouli a atomový hřib dosahoval výšky 65 kilometrů.
Čtěte také
Podle Kovalčuka byl test asi nejsilnější jaderné zbraně v dějinách úspěšný, protože okamžitě poté se „Američané přišli domlouvat“. „Dneska je úplně stejná situace. Stačí udělat zkoušku na Nové zemi. Stačí jen jednou. A pak bude všechno jasné,“ prohlásil Michail Kovalčuk.
Nemluví do větru. Podle zjištění stanice CNN Rusové poslední dva roky budovali nové tunely na jaderné střelnici na Nové zemi, takže podle většiny expertů mohou provést jaderný test v nejbližších měsících.
Rozhodně to není poprvé, co Kreml vyhrožuje jadernými zbraněmi. V červnu letošního roku vyvolal pozdvižení článek profesora Sergeje Karaganova s titulkem „Použití jaderných zbraní může odvrátit globální katastrofu“.
Logika Vladimira Putina
Karaganov dlouhá léta vedl vlivný think-tank Rada pro vnější a obrannou politiku a svého času prosazoval politiku jednotné Evropy od Lisabonu po Vladivostok. Jenže to bylo ve vegetariánských dobách prezidentství Dmitrije Medveděva, mezitím se politika Kremlu změnila a s ní i rétorika Sergeje Karaganova.
Čtěte také
Nyní píše o tom, že Rusko promeškalo šanci včas udeřit po Západu, který se ho snaží zničit, a „nepřesně jsme vyhodnotili situaci na Ukrajině a ne úplně úspěšně začali zvláštní vojenskou operaci“. Řekněme, že to je výrazný kandidát na eufemismus roku.
Karaganov následně přiznává, že Kreml na Ukrajině nemůže zvítězit. V jeho nejoptimističtějším scénáři, kdyby se podařilo vojensky obsadit Kyjev a většinu území Ukrajiny, stejně bude partyzánská válka. Tudíž navrhuje, aby Rusko zaútočilo jadernými zbraněmi na evropské cíle. Předpokládá, že Američané nebudou své evropské spojence bránit, protože se budou bát jaderných útoků na americká města.
Asi nikdo z nás se nechce dožít okamžiku, kdy by bylo potřeba ověřit pravdivost jeho tvrzení. Nicméně je řada dobrých důvodů, proč se to nestane. Zaprvé, použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině nedává vojenský smysl.
Nikde není takové množství ukrajinských jednotek, jejichž zničením by se výrazně změnil poměr sil na frontě. Kromě toho, zkušenost černobylské havárie říká, že oblaka radiace můžou putovat různými směry, včetně Moskvy. V případě použití taktických jaderných zbraní by radioaktivita byla ještě násobně větší.
I kdyby nakrásně Spojené státy neodpověděly jaderným protiúderem, obětoval by Vladimir Putin většinu evropské části Ruska, která by se změnila v černobylskou zónu? Udělal by to člověk, který se natolik bojí o své zdraví, že jednal s lidmi u stolu s rozměrem badmintonového hřiště? Špatná zpráva je, že to jsou jen dohady založené na naší logice. Logika Vladimira Putina, jak už jsme se mohli několikrát přesvědčit, může být úplně jiná.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
