Týden očima Petra Schwarze: Krize nejen ústavní
Minulou neděli se na Letenské pláni v Praze sešlo více než čtvrt milionu lidí na největším protivládním protestu od listopadu 1989.
Organizátoři zdůraznili, že nezpochybňují výsledky voleb, ale nelíbí se jim trestně stíhaný premiér, který má i další problémy. Prezident Zeman pak prohlásil, že demonstranti protestují proti výsledkům svobodných voleb a premiér Babiš že stále nerozumí tomu, proč proti němu lidé demonstrují. „Člověk má z toho pocit, že čím víc peněz pumpujeme, tím víc jsou lidé nespokojeni,“ povzdechl si Babiš.
Ondřej Konrád: Letenský koncert pro premiéra
„Podle mého chodí na demonstrace lidé, kteří se spíš obávají toho, že justice začne pod Marií Benešovou fungovat.“
Ve středu se pak opozice pokusila ve sněmovně vyslovit vládě nedůvěru – tedy spíš se tak tvářila, protože bylo naprosto jasné, že se jí to nepodaří a celý pokus tedy spočíval v tom, že 17 hodin si vládní a opoziční poslanci trénovali své řečnické schopnosti, dokud zcela nevysílili sebe i ty, kdo to snad měl vůli poslouchat. Poněkud překvapivé je, že opozice zřejmě stále ještě nepochopila, že tudy cesta k porážce současné vlády nevede.
„Česká republika je na počátku ústavní krize,“ oznámil ale hned den nato první vicepremiér a předseda sociální demokracie Jan Hamáček, když zjistil, že prezident Zeman nehodlá aspoň v dohledné době odvolat sociálně demokratického ministra kultura Staňka, jehož konec ve vládě jeho vlastní strana striktně požaduje.
Návrh na Staňkovo odvolání přitom premiér Babiš doručil na Hrad už před měsícem a hlava státu podle ústavy nemá jinou možnost, než tomuto návrhu vyhovět.
Rozeznat, co je dobré a co je zlé
Prezident se ohání tím, že ústava mu nedává žádný pevný termín, což by dovedeno do důsledků znamenalo, že jednou jmenovaného ministra by hlava státu mohla držet ve funkci libovolně dlouho bez ohledu na vůli premiéra, což zas zcela určitě není to, co tvůrci ústavy zamýšleli, premiér Babiš ale stejně nechce podat kompetenční žalobu.
Petr Hartman: Destabilizuje společnost opozice, nebo Andrej Babiš ve spolupráci s prezidentem?
Kdo usiluje o svržení vlády, snaží se destabilizovat společnost. Myslí si to premiér Andrej Babiš.
Pokud však Staňkovo odvolání rychle neprosadí, ukáže se, že prezident s ním může orat, jak chce. Sociální demokracie už ustoupit vůbec nemůže, byla by pak zcela směšná. Za to plány na vládní vliv spřádá Tomio Okamura, chce se o tom poradit s hlavou státu, vláda závisející na Okamurovi by ale musela být dost silné kafe i pro Babiše. Čeká nás asi veselé léto.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy vrátilo hlasovací práva Rusku, v Moskvě to považují za první krok k mezinárodnímu uznání anexe ukrajinského Krymu, kvůli kterému Rusko čelí západním sankcím.
Tyto sankce jsou přes pravidelnou kritiku ze strany prezidenta Zemana i součástí české vládní politiky, jak se ale tento týden ukázalo, ministr průmyslu Havlíček se při nedávném setkání s ruským velvyslancem nechal slyšet, že by nám bylo lépe bez sankcí, protože brání obchodu, což je koneckonců jejich smyslem. Havlíček vysvětloval, že to byl jen povzdech, nezbývá, než si také povzdechnout – nad ministrem Havlíčkem.
Alexandr Mitrofanov: Rada Evropy pardonovala Rusko, Ukrajina mluví o novém Mnichovu
Bez zvláštního ohlasu v českém veřejném prostoru se v končícím týdnu odehrála událost, která znamená změnu strategické situace v Evropě a bezprostředně se týká i České republiky.
Mimochodem, Rusku se sankce ze strany Západu vůbec nelíbí, ale samo je k tlaku na mnohem menšího souseda neváhá využít. Tento týden prezident Putin zakázal ruským aerolinkám přímé lety do Gruzie, důrazně doporučil cestovním kancelářím, aby tam nevozily turisty a zároveň ruské orgány zakázaly dovoz gruzínského vína, protože prý najednou neodpovídá ruským normám.
To vše proto, že v Gruzii vypukly protivládní a protiruské protesty poté, co tamní vládní strana nechala ruského poslance řečnit z křesla předsedy gruzínského parlamentu, což se v zemi, se kterou vedlo celkem nedávno Rusko válku a jíž stále de facto okupuje pětinu území, nesetkalo s úplně dobrým přijetím u veřejnosti.
A ještě nemůžu vynechat historku, nad níž zůstává rozum stát. Španělská agentura EFE informovala, že na policejní ředitelství v Madridu se dostavila v doprovodu své dvacetileté dcery 52letá žena, aby obvinila z podvodu muže, kterého si najala na vraždu svého partnera.
Muž ženám slíbil, že na vraždě ještě vydělají, až prodá orgány oběti, zinkasoval slíbenou odměnu a... to bylo naštěstí z jeho strany vše, tak ženy vyrazily stěžovat si strážcům zákona. Ať jsme ušetřeni těch, kteří neumí rozeznat, co je dobré a co je zlé, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
