Ondřej Konrád: Letenský koncert pro premiéra
„Podle mého chodí na demonstrace lidé, kteří se spíš obávají toho, že justice začne pod Marií Benešovou fungovat.“
Pronesl v živě vysílané debatě České televize Vojtěch Filip asi čtyři hodiny před začátkem už pátého pražského protestu právě proti Benešové a hlavně ovšem proti premiéru Babišovi. Čímž Filip napůl šokoval a zpola rozesmál přemnohé diváky.
Karel Hvížďala: 23. června nepůjde na Letné jen o demonstraci
Na Letné bude 23. června ohlášena hlasitě změna politického paradigmatu.
I když hned přišlo vysvětlení, že tím komunistický předseda myslel expremiéra Topolánka. To bylo skoro tak dobré jako Filipův loňský pokus sejmout vinu za okupaci Československa roku 1968 z Rusů, neboť podle něho tehdy převažovali v kremelském politbyru Ukrajinci.
Na druhé straně ale Filip aspoň neříká jako Tomio Okamura, že je hlavním cílem organizátorů demonstrací moc, aby se totiž „tato země mohla dál vykrádat nadnárodními korporacemi a ničit její svoboda“. Rozuměj: pod taktovkou Evropské unie. Čili logicky i nás samých, jakožto členského státu. Ale pravda, Okamura by to rád zrušil. Nebo to aspoň svým voličům říká. Když to chtějí slyšet.
Odhodlání k dlouhé trati
Na vystoupení z Unie ovšem dav na nedělní Letenské pláni nevyhlížel. Podle údajů organizátorů čítal přes 250 tisíc a to je nesporně nejvíc od roku 1989.
Der Spiegel: Protesty proti Babišovi jsou jako nové pražské jaro
„Nové pražské jaro“ – tak pojmenoval svůj článek německý týdeník Der Spiegel. Všímá si v něm pokračujících protestů proti českému premiérovi Andreji Babišovi z hnutí ANO.
Ona se mimochodem zdála rekordní už manifestace na Václavském náměstí počátkem měsíce, aspoň co do spontánní účasti. Ale odborářské svazy tvrdí, že do metropole svezly víc osob roku 2012 k protestu vůči reformám Nečasovy vlády. Tentokrát však samo o sobě přišlo lidí přinejmenším jednou tolik.
A lídři spolku Milion chvilek pro demokracii realisticky opakovaně upozorňovali, že tlak na demisi Benešové a hlavně Babiše hned tak nic nepřinese a jde o příslovečný běh na dlouhou trať. Absolvovat ho, a tedy neodpadnout ani v budoucnosti, však projevoval obrovský a jinak poklidný zástup jasné odhodlání. I když možná ne každému konvenovaly veškeré projevy, některé zacílené víc na ekologii a občas s až levicovou notou.
Příště kruciálních tři a půl procenta?
Stejně ale naprosto převládal jednotný odpor vůči Babišovi, respektive tomu, aby byl zároveň premiérem i podnikatelem. Byť holding Agrofert, napájený z evropských dotací, odložil do svěřenského fondu a tvrdí, že s ním nemá nic do činění. To mu ale lidé nevěří. A nadále nevěří ani tomu, že se stala Benešová ministryní čirou náhodou. Pár desítek hodin po návrhu policie obžalovat premiéra v kauze Čapí hnízdo.
Bohumil Pečinka: Demonstrace? „Nebabišovský svět“ se probral
Politický komentátor je k Zuzaně Čaputové, která na Slovensku čerstvě složila prezidentský slib a stala se současně nejmladší ženou v čele státu na světě, opatrný. „Její zvolení je pro mě příznakem krize demokracie,“ říká.
A třeba dodat, že demonstrujícím začíná stále víc vadit také mocenský tandem premiéra s prezidentem, rovněž na Letné zmiňovaným. I když rezignaci Miloše Zemana lidé respektující svobodnou volbu nepožadovali, evidentně by ji uvítali; za četnými výroky o potřebě zásadní změny obecné atmosféry viselo prezidentovo jméno ve vzduchu.
Babišovo pak zaznělo nepočítaně, stal se doslova alfou i omegou celé akce. Která se má opakovat 16. listopadu. Bude však den před 30. výročím sametové revoluce ještě Babiš v čele vlády? Zatím to má jistě v úmyslu.
Ale možné je všechno. I že za necelý půlrok dorazí na Letnou opět jednou tolik demonstrantů. Což by bylo víc než oněch kruciálních 3,5 procent obyvatel země, které americká politoložka Chenowethová považuje za počet, před nímž se kácí vlády. Bez ohledu na to, co si o tom myslí třeba předseda KSČM.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
