Der Spiegel: Protesty proti Babišovi jsou jako nové pražské jaro

Demonstrace proti ohrožení vlády práva v ČR a českému premiéru Andreji Babišovi v Bruselu

„Nové pražské jaro“ – tak pojmenoval svůj článek německý týdeník Der Spiegel. Všímá si v něm pokračujících protestů proti českému premiérovi Andreji Babišovi z hnutí ANO.

Magazín píše, že na demonstracích proti předsedovi vlády se schází stále více lidí, aby vyjádřili nesouhlas s jeho korupčními aférami. Babiš pak prý na kritiku reaguje „nacionalistickými frázemi a útoky na Evropskou unii“.

Má nepřekročitelná linie v kauzách premiéra je jasně daná. Ale nejdřív to uslyší Babiš, říká primátor Ostravy Macura

Tomáš Macura | Foto Alexandr Satinský / MAFRA |  Fotobanka Profimedia

Už v neděli (23. června) má na Letné proběhnout demonstrace proti Andreji Babišovi (ANO), Marii Benešové a za nezávislou justici. Hovořit se jistě bude i o předběžné zprávě auditorů z Bruselu.   

Autor textu, německý žurnalista Keno Verseck upozorňuje, že Andrej Babiš se v prostředí českého establishmentu pohybuje již dlouho dobu. Před rokem 1989 byl podle Versecka vysoce postaveným funkcionářem a rovněž spolupracovníkem Státní bezpečnosti, po převratu založil agrární koncern Agrofert a stal se miliardářem. Jakým způsobem se mu to přesně podařilo, ovšem Babiš nikdy nevysvětlil.

Navzdory své minulosti se z českého předsedy vlády v průběhu času stal bojovník právě vůči establishmentu a korupci a se svým hnutím ANO dokázal s přehledem vyhrát volby. Nyní proti němu ale protestuje stále více Čechů. Na demonstraci v Praze se před třemi týdny podle organizátorů sešlo až 120 tisíc lidí.

Údajně šlo o jeden z největších protestů od Sametové revoluce v roce 1989. V úterý se protestní shromáždění již poněkolikáté konala také v desítkách menších českých měst. Podle německého týdeníku je to znakem toho, že s Babišem mají problém Češi po celé zemi, nikoliv pouze liberální Pražané, některými českými politiky označováni za „pražskou kavárnu“. 

Babiš proti Evropě

Žurnalista Verseck má za to, že nespokojenost Čechů vzrostla po zveřejnění výsledků předběžného auditu Evropské komise a analýz některých českých právníků, podle nichž je Babiš jakožto politik a současně byznysmen v jasném střetu zájmů. Kromě toho podnik Agrofert, který premiér vložil do svěřenského fondu, údajně protiprávně přijímal evropské dotace. Navíc se spekuluje o možných dalších dotačních podvodech.

Demonstrace a občanská společnost přece k demokracii patří. Proto jsme zvonili těmi klíči, říká Kubera

Předseda Senátu Jaroslav Kubera

Co předseda Senátu Parlamentu ČR očekává od nedělní demonstrace na pražské Letné? Proč by se pravice měla sjednotit a dál neštěpit? A proč Jaroslav Kubera (ODS) gratuloval novému občanskému hnutí Trikolóra?

Dlouhou dobu se zdálo, že Babiše tyto pochybnosti nechávají chladným. Občas reagoval žoviálním výrokem nebo výsměšnou poznámkou, podotýká Der Spiegel. Postupně ale předseda vlády znervózňuje a kritiku obrací.

Demonstrace označuje za „naprosto hloupé“, nejasnosti okolo dotací jsou podle něj „obrovskou snůškou lží“. Audit Evropské komise je v jeho očích „skandální“ a „nekompetentní“, kritiku Agrofertu premiér považuje za šikanu a dokonce za útok na Českou republiku a místní podnikatele.

Podle německého týdeníku teď mnoho Čechů Babišovu novou protievropskou rétoriku pozoruje s obavami. Text cituje českého komentátora Martina Fendrycha, který říká, že český premiér našel v postoji proti Evropské unii zalíbení.

„Babiš se vidí v Orbánovi, maďarská cesta mu není cizí, což je pro Česko značně varující,“ napsal v jednom článku Fendrych. Jak Der Spiegel připomíná, maďarský premiér Viktor Orbán se s Evropskou unií neshoduje především kvůli své přísné protiimigrační politice.

Nové pražské jaro

Naopak Andrej Babiš byl doposud vnímaný jako pragmatický, a především v hospodářských otázkách dokonce liberální politik. Často také zdůrazňuje, že žádný jiný český politik nepracuje tak tvrdě a tolik jako on. A žádný jiný politik prý nevede zemi tak dobře jako on, totiž jako firmu. 

Apolena Rychlíková: Milion chvilek pro demokracii. Obdivuhodná práce, která má svá slepá místa

Demonstrace svolaná hnutím Milion chvilek pro demokracii.

Byl to bezesporu úctyhodný výkon: zaplnit Václavské náměstí a dostat do ulic v Praze na 120 tisíc lidí, to tu nebylo už po několik let.

Keno Verseck poukazuje také na to, že holding Agrofert působí prostřednictvím svých poboček po celé Evropské unii a z jejích dotací profituje. To je podle tohoto novináře důvod, proč Babiš Bruselu doposud vytýkal jen nanejvýš byrokratické procedury a nepřehledný dotační systém. S maďarským kolegou Orbánem český premiér sice sdílel pozici ohledně migrační politiky, jinak ale proti Unii nijak zvlášť nepřátelsky nevystupoval.

Babišovi nyní hrozí obvinění z dotačních podvodů. Když policie navrhla premiéra obžalovat, začal si brát Brusel na mušku. Evropskou komisi například opakovaně označil za nelegitimní orgán, který manipuluje národními státy.

Do kampaně před volbami do Evropského parlamentu vykročilo Babišovo hnutí ANO se sloganem, že Česko ochrání – „tvrdě a nekompromisně“. Nicméně mnoho Čechů považuje premiérův tón za nevybíravý. „Česká republika prožívá pražské jaro civilní společnosti, ostatně jako přibližně každých 20 až 30 let,“ řekl německému magazínu český politolog Jiří Pehe.

Der Spiegel však připomíná i slova Andreje Babiše o tom, že Česká republika jednoduše není zemí, v níž by si demonstranti mohli vynutit demisi předsedy vlády.

Problémy napříč Evropou

Z celoevropského hlediska pak na protesty v Česku nahlíží list Süddeutsche Zeitung. Zdůrazňuje, že v mnoha východoevropských zemích jako Polsko, Maďarsko nebo Slovensko získaly demokratické, liberální a proevropské strany ve volbách do Evropského parlamentu více hlasů, než se čekalo. Situace proto vypadá tak, jako by se tolik obávaný pochod pravicových populistů z východu prozatím zastavil.

David Klimeš: Když nedůvěru vládě, tak konstruktivně

David Klimeš

Opozice se pokusí svrhnout příští týden vládu a my už nyní známe výsledek – vyslovení nedůvěry kabinetu se nepovede a Andrej Babiš přežije v premiérském křesle. Ale představme si: co kdyby se v sociálních demokratech přeci jen hnulo svědomí a zvolili si raději hrůzný konec než hrůzu bez konce a svoji vlastní vládu potopili? Co pak, když žádná další vláda nemůže za současných sněmovních počtů vládnout bez podpory ANO?

Když posun doprava na starém kontinentu nedopadnul podle očekávání a předseda italské protiimigrační Ligy Matteo Salvini nebo bývalý předseda rakouské populistické Strany svobodných (FPÖ) Heinz-Christian Strache Orbánovi nenabízí tak skvělou budoucnost, vysílá dokonce i maďarský premiér líbivé signály směrem ke konzervativní Evropské lidové straně (EPP), která má v Evropském parlamentu největší frakci.

A za pozornost teď podle bavorského deníku stojí také cinkání klíčů v Praze. Všimnout by si ho měli hlavně ti, kteří mají ve zvyku pohlížet na Evropu jako nepřekonatelně rozdělený kontinent, kde je na jedné straně pluralitní a otevřenou společností obdařený Západ a na straně druhé postkomunistický Východ, jenž beznadějně směřuje k neliberální formě demokracie.

Nicméně kdo se strachuje o osud jednotné a demokratické Evropy, má prý i nadále důvod. Neměl by ale svůj pohled mířit k domnělým východním bažinám, jako spíše do středu staré dobré Evropy. Jména jako Salvini nebo Marine Le Penová znějí totiž minimálně stejně nebezpečně jako Orbán a Babiš, píše ve svém komentáři list Süddeutsche Zeitung.