Alexandr Mitrofanov: Rada Evropy pardonovala Rusko, Ukrajina mluví o novém Mnichovu
Bez zvláštního ohlasu v českém veřejném prostoru se v končícím týdnu odehrála událost, která znamená změnu strategické situace v Evropě a bezprostředně se týká i České republiky.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy prominulo Rusku porušení mezinárodního práva, kvůli němuž bylo v minulých pěti letech mimo činnost této organizace, a vrátilo do svého lůna ruskou delegaci, aniž by splnila jediný požadavek, který stejná organizace vůči ní v minulých letech vznesla.
K tomu, že by nový prezident Zelenskyj vyřešil zabetonovaný Donbas nebo Krym, jsem skeptický, říká novinář Pazderka
Co bude znamenat nástup politikou nepolíbeného televizního baviče do nejvyšší funkce v zemi? Evropa novému prezidentovi Ukrajiny opatrně gratuluje a doufá v pokračování proevropského směřování, ruský prezident zas vzkázal, že se Zelenským jednání neplánuje. Jaký nový prezident bude ve skutečnosti?
Rada Evropy není orgánem Evropské unie. Členství mají i země mimo EU. Nicméně pardon Rusku vyhlásili představitelé zemí unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že to byli Emmanuel Macron a Angela Merkelová, které, jak prohlásil s lítostí, nedokázal osobně přesvědčit, že tento krok není správný.
Od začátku parlamentní debaty bylo zřejmé, že Rusku se půjde většinově vstříc. Jako důvod se uváděla především možnost ruských občanů obrátit se na Evropský soud pro lidská práva, která by s vyloučením Ruské federace zanikla. Idealisté pak dodávali, že Rusko nelze vynechat z demokratického dialogu a že je nutné v Radě Evropy přesvědčit kremelské zástupce, že to nedělají dobře.
Marně uváděli ukrajinští delegáti, že ruský Ústavní soud se dávno usnesl, že verdikty Evropského soudu pro lidská práva nejsou pro Rusko závazné. Evropský soud do loňského září vynesl vůči Rusku 2380 rozsudků. Ruské úřady zareagovaly pouze na 608 verdiktů.
Kdo se nechá vydírat jednou
Po plnoprávném znovupřijetí ruské delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy sedm národních delegací zveřejnilo protest a pak jednání opustilo. Byly to Gruzie, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovensko, Polsko a Ukrajina, která odvolala svého velvyslance v Radě Evropy.
Libor Dvořák: Nejdřív Krym, pak Donbas, nyní Azovské moře. Ruská salámová posloupnost děsí
Severoatlantická aliance v odpovědi na agresivní chování Ruska v posledních letech posílila svou přítomnost v Černém moři, upozornil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg během tiskové konference na okraj jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO.
Ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis napsal (v češtině): „M̶n̶i̶c̶h̶o̶v̶s̶k̶á̶ Štrasburská zrada je dokončená. Rusové se vrací do Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Tímto Rada Evropy úplně ztrácí důvěryhodnost. Prodává hodnoty za ruské peníze, zrazuje ukrajinské oběti ruské agrese. Ukrajinští poslanci u Parlamentního shromáždění, aspoň zatím, nemají co dělat. A už vůbec nemá teď právo učit nás demokracii.“
Výraz mnichovská zrada nebyl náhodný. Tak to dnes vnímají na Ukrajině. Česko, z jehož čtyř přítomných poslanců hlasovali dva zástupci ANO prorusky, je bráno jako součást této zrady.
České ministerstvo zahraničních věcí ovšem považuje tento vývoj za snahu o pokračování dialogu a udržení ochrany lidských práv obyvatel Ruské federace do budoucna. Prý se v žádném případě nic nemění na trvalé pozici české vlády k ruské anexi Krymu. „ČR ji i nadále považuje za hrubé porušení mezinárodního práva,“ píše se v prohlášení ministerstva.
Naproti tomu šéf zahraničního výboru ruské Dumy Leonid Sluckij prohlásil, že znovupřijetí Ruské federace do Rady Evropy je krokem na cestě k uznání faktu, že Krym patří Rusku. K tomu se hodí další slova velvyslance Perebyjnise: „Kdo se nechá vydírat jednou, bude vydírán pořád.“
Autor je komentátor Práva
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
