Tři klíčové dny v životě Gorbačova aneb Puč, který znamenal rozpad Sovětského svazu

31. srpen 2022

Když se Rusové 19. srpna 1991 probudili a zapnuli si rádia a televize, nestačili se divit. Po více než šesti letech Gorbačovovy perestrojky se z přijímačů najednou linula vážná hudba. Událost analyzují rusista Milan Dvořák, novináři Jefim Fištejn, Alexandr Mitrofanov a Jaroslav Šimov a politický analytik a bývalý diplomat v Rusku Vladimír Votápek.

Čtěte také

Vážná hudba pak byla přerušena mimořádnou tiskovou konferencí, kde promluvil málo známý a viditelně opilý viceprezident Gennadij Janajev, někdejší vysoký funkcionář Komsomolu.

Užaslému národu sdělil, že je Michail Gorbačov zdravotně indisponován, a že se řízení země ujímá Státní výbor pro mimořádný stav.Jeho členy byli mimo jiné tehdejší sovětský ministr obrany Dmitrij Jazov či šéf KGB Vladimir Krjučkov, což zkušenému sovětskému občanovi o podstatě řeklo samo o sobě všechno.

Tři dny

Protigorbačovský puč trval pouhé tři dny – mimo jiné i proto, že povolané armádní jednotky ani sovětská milice se při obraně Bílého domu, tedy sídla Nejvyššího sovětu, řízené ruským prezidentem Borisem Jelcinem, k palbě do prostých lidí neodhodlaly. Přispěly tak k naprostému krachu této v zásadě postkomunistické funkcionářské vzpoury.

Čtěte také

Tyto srpnové dny ale rozhodly o mnoha osudových věcech – o tehdy už nevyhnutelném rozpadu Sovětského svazu, o faktickém a definitivním konci politické kariéry otce perestrojky Michaila Gorbačova i o raketovém vzestupu Borise Jelcina. Ten poté Rusku vládl celá 90. léta.

Proč puč vůbec přišel? Proč se tak rychle dostavil jeho naprostý krach? Dá se věřit konstrukci, podle které měl Gorbačov o všem vědět, v krymském letovisku Foros se ukrýt dobrovolně a po pár dnech se do Moskvy vrátit jako pravý vůdce a spasitel? A konečně – byl puč předzvěstí putinismu, který přišel zhruba o deset let později?

Odpovědi najdete v audiozáznamu pořadu Téma Plus, který připravil Libor Dvořák. 

Spustit audio

Související