Jak Helmut Kohl málem prodloužil studenou válku. Gorbačova srovnával s Hitlerem
Západoněmecký konzervativní kancléř Helmut Kohl málem prodloužil trvání studené války. Rozepisuje se o tom německý server Spiegel Online na základě nově odtajněných historických dokumentů. Podle nich Kohl trval na tom, že se sovětským lídrem Michailem Gorbačovem nelze uzavírat žádné odzbrojovací dohody.
Málo známá informace byla ukryta v poznámkách a rozhovorech bývalého šéfa německé diplomacie Hanse-Dietricha Genschera. Ačkoli oba politici navenek zachovávali formální zdvořilosti, panovala mezi nimi velká rivalita a nedůvěra. Kohl byl z křesťanskodemokratické CDU, Genscher z probyznysové FDP.
A právě nejdramatičtější spor mezi oběma se podle portálu týkal Gorbačova. Genscher byl velmi pružný a od Gorbačovova nástupu v březnu 1985 zastával názor, že s novým sovětským vůdcem je možné vyjednávat.
Štěstí pro Německo
V roce 1987 spor Kohla s Genscherem vrcholil, jak ukazují nově publikované materiály z mnichovského Ústavu pro soudobé dějiny. „Všichni můžeme teprve nyní vidět, jak velké měli Němci štěstí,“ tvrdí Spiegel.
Kohl se na jednáních kabinetu i na setkáních šéfů států a vlád snažil všemožně brzdit Gorbačovovy odzbrojovací iniciativy. Přitom právě dohoda o zákazu jaderných raket středního doletu je dnes považovaná za bod obratu ve vývoji studené války. A odpor Bonnu ji v době jejího vzniku ohrožoval nejvíce.
V květnu 1987 měl Kohl nachystáno něco úplně odlišného: vlastní iniciativu ve zbrojení. Západoněmecký kancléř chtěl, aby se západoevropské země spojily a tlačily na navýšení počtu amerických jaderných raket v Evropě. Kohl v tomto směru podnikl konkrétní kroky. Obrátil se na tehdejšího belgického premiéra Wilfrieda Martense s dotazem, jestli ho podpoří.
Tvrdil, že pokud bude mít jeho souhlas, snadno přemluví Italy a v této sestavě lze už na Američany zatlačit. Svým podřízeným kancléř navíc nařídil, aby záznamy o schůzce s šéfem belgické vlády schovali a nedávali je do archivu spolkového ministerstva zahraničí.
Gorbačov jako Hitler
Kdyby tehdy uspěl, asi by Berlínská zeď dva roky nato nepadla, soudí Spiegel. Genscher ale kancléřovi vyhrožoval rozpadem koalice, a Kohl nakonec couvnul. „Přesvědčit kancléře vyžadovalo neuvěřitelně mnoho úsilí a energie,“ vzpomíná Genscherův tajemník Frank Elbe.
Kohl pozoroval Gorbačovovy reformní snahy velmi chladně a skepticky. Naopak Genscher před jednatřiceti lety na fóru v Davosu přesvědčoval vlivné státníky a průmyslníky, že Západ nemá na sovětského lídra čekat se založenýma rukama.
Antipatie Kohl-Gorbačov však byly podle Spiegelu zřejmě oboustranné. Sovětský vůdce několikrát odložil návštěvu Bonnu a raději si zval do Moskvy kancléřovy rivaly: německého prezidenta Richarda von Weizsäckera, šéfa bavorské CSU Franze Josefa Strauße, a nakonec i šéfa diplomacie Genschera.
Kohl si to bral osobně a Gorbačova zle pomlouval. Prý se snaží prosadit sovětskou představu o Evropě s pomocí západoněmeckých sociálních demokratů a Strany zelených. Americkému ministru zahraničí zase popisoval, jaké rozdíly vidí mezi Gorbačovem a Hitlerem nebo sovětským a nacistickým režimem. Nebyly podle něj příliš velké, Hitler byl prý iracionální, zatímco Gorbačov chladný a nelidský, odkazuje se na Kohla server Spiegel Online.
Atmosféra na bodu mrazu
Sovětský vůdce však nepřestal západní politiky překvapovat. Jedna odzbrojovací iniciativa stíhala druhou, často na úkor sovětských obranných kapacit. Kývl i na takzvanou „nulovou variantu“, tedy americký návrh úplné likvidace jaderných raket středního doletu v Evropě.
Kohl ji společně se západními politiky podporoval, ale jen navenek. V duchu nevěřil, že by na ni Sověti přistoupili a v soukromí ji považoval za „omyl“. Genscher ho ale zlomil, i když atmosféra v koalici tehdy byla na bodu mrazu.
Helmut Kohl z Bonnu nevrle přihlížel, jak se velmoci sjíždějí do Ženevy a z „Gorbyho“ se stává miláček Němců. Nelíbily se mu ani snahy nominovat Gorbačova na Nobelovu cenu za mír. Podle Spiegelu tvrdil, že šéf Kremlu je populární, protože na to vynakládá obrovské finanční prostředky. Do poslední chvíle se Kohl snažil vyjmout z ženevských jednání 72 raket Pershing I a snahu rušit rakety krátkého doletu vysloveně bojkotoval.
Nakonec souhlasil
Genscher se ale nedal. „Konflikt zuřil několik týdnů a nikdo, kdo ho zažil, na něj nezapomene,“ píše Spiegel. V jednu chvíli dal kancléř svému šéfovi diplomacie ultimátum: už žádné okázalé odzbrojovací kroky. Genscher později ve vzpomínkách napsal, že Kohl měl problém s každým, kdo mu stál v cestě.
Diplomat měl ale na své straně dva velké spojence – jednak dosluhujícího amerického prezidenta Ronalda Reagana, který chtěl odzbrojení za každou cenu, a také domácí mírové hnutí. To sice mnozí považovali za trojského koně sovětské propagandy, bonnští politici si to s ním ale v půli 80. let nechtěli rozházet.
Nakonec tedy kabinet kývl na kompromis s Gorbačovem. Na konci srpna 1987 Kohl prohlásil, že Genscherovu bezpečnostní politiku akceptuje. O několik měsíců později podepsali Reagan s Gorbačovem zákaz raket středního doletu.
„Gorbačov v děkovném dopise Kohlovi ale srdečnostmi a vděčností rozhodně neplýtval,“ připomíná Spiegel Online. Kancléř podle vyjádření sovětského vůdce udělal jen to, co všichni Evropané od Západního Německa tehdy očekávali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
