Totalita nestála na bodácích, občané tu hru hráli, hodnotí dobu komunismu děkan Pullmann

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pullmann připouští, že například prvomájových průvodů se lidé účastnili z různých důvodů. Důležité ale je, že tuto praxi přijali: „Jako historikové se to snažíme vysvětlovat. Nestigmatizujeme ani neomlouváme, ale vysvětlujeme, proč diktatura fungovala.“

Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma obvinil děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Pullmanna z toho, že svým „ahistorickým pohledem přispívá k relativizaci komunistických zločinů a vytváří tak podmínky pro to, aby se opakovaly.“

„Považuji to za nekorektní výtku. Podsouvat mi, že přikrášluji diktaturu, je nepoctivé. Dělám to, že vedle represivních prvků zdůrazňuji i formy osvojení diktatury, což přispívá k lepšímu porozumění tomu, jak diktatury fungovaly,“ reaguje Pullmann.

Na jedné straně je podle něj třeba popisovat autoritativní rysy státu, ať už jde o „teroristické postupy“ v 50. letech či pozdější jemnější formy útlaku, zároveň ovšem je důležité zkoumat i společnost, která si vytvořila vazby na režim. Jen tak je možné vysvětlit, proč diktatura tak dlouho a hladce fungovala.

Nelze tvrdit, že lidé svobodu nechtěli, a dovozovat to na základě toho, že svobodu neměli.
Michal Klíma

„Zelinář v Havlově Moci bezmocných do výlohy vyvěsí heslo ‚Proletáři všech zemí, spojte se!‘, ale vůbec mu nejde o to, aby se proletáři spojili. Demonstruje tím loajalitu režimu, ale vůbec to neznamená, že ten režim chce podporovat,“ namítá Klíma.

Pullmann připouští, že například prvomájových průvodů se lidé účastnili z různých důvodů. Důležité ale je, že tuto praxi přijali: „Jako historikové se to snažíme vysvětlovat. Nestigmatizujeme ani neomlouváme, ale vysvětlujeme, proč diktatura fungovala.“

Nevyvracím, že tam byla hrozba. Ale tvrdím, že občané tu hru hráli. A velká část obyvatelstva si s tím spojila určité osobní cíle.
Michal Pullmann

Naproti tomu Klíma zdůrazňuje, že režim byl držen u moci silou StB a represivního aparátu. A jakmile tyto síly po nástupu Michaila Gorbačova v Sovětském svazu oslabily, případně je režim přestal využívat, tak zkolaboval.

Poukazuje přitom na potlačení hnutí Solidarita v Polsku v roce 1981, kde tamní režim nasadil armádu a uvěznil desítky tisíc lidí. „Takhle to fungovalo a žádná vůle lidu v tom nehrála roli,“ konstatuje Klíma.

Podle Pullmanna ovšem nelze mluvit o tom, že by komunistický režim byl držen na bodácích zbraní. Toto tvrzení dokonce považuje za nebezpečné:

„Vidím to jako nebezpečnou věc ve vztahu k politice paměti: pokud 40letou zkušenost života v diktatuře redukuje pouze na odpudivou totalitu, tak je ve velkém nebezpečí, že ztratí své adresáty – kteří se pak obrátí k těm, kdo totalitu vykreslují v krásných barvách,“ upozorňuje historik.

Postrádali lidé za socialismu možnost svobodně cestovat? Poslechněte si v záznamu debaty v Pro a proti.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související