Tomáš Klvaňa: Trump končí svůj mandát jako politický gangster
Na začátku snah Donalda Trumpa zvrátit výsledek voleb, v nichž prohrál, řada pozorovatelů tvrdila, že prezident má právo obrátit se na příslušné instituce a soudy, které vyšetří případné nesrovnalosti. Byl to hned trojnásobný omyl.
Zaprvé: Prezident žádné takové právo nemá. Prezident je představitel moci a práva jsou tu pro občany, aby je chránila před mocnými a jejich případným zneužitím moci. Mocní nemají práva, ale privilegia, a ta jsou omezena zákony, pojistkami a demokratickými zvyklostmi.
Čtěte také
Zadruhé: Běžný občan může jít k soudu, když má indicie, že mu bylo něco nezákonně odepřeno. Ale nejdřív ty indicie musí mít. Je to podobné, jako když vyšetřovatelé začnou vyšetřovat nepravosti, až když mají solidní stopu. Pokud jen zbůhdarma rozhodí sítě a čekají, jestli se něco nenajde, nejde o zákonné vyšetřování, ale pochybnou rybářskou expedici.
Zatřetí: Prezident není běžný občan. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů je pečovat o integritu demokratických institucí, například svobodných voleb. Každý prezident si tedy musí třikrát dobře rozmyslet, jestli jejich regulérnost zpochybní. Měl by tak udělat jedině tehdy, když má neprůstřelné důkazy o machinacích.
Divadelní představení
Čtěte také
Ctil to i takový Richard Nixon. V roce 1960 těsně prohrál s Johnem Kennedym a záhy po skončení voleb se dozvěděl, že v Západní Virgínii a Illinois Kennedymu s volbami „pomáhala“ mafie. Nixon však usoudil, že jeho kauza není neprůstřelná. Nechtěl podkopávat demokracii a vyšetřování — ještě ve funkci viceprezidenta — neinicioval.
Od začátku neměl Trump žádný důkaz o rozsáhlém volebním spiknutí demokratů. Nejdřív přišla tvrzení, ozvučená pravicovými médii a dezinformačními weby. Pak tlak na vyšetřování a přepočítávání výsledků. Pak soudní žaloby — celkem asi 60. Všechny meritorně prohrál (vyhrál jeden bezvýznamný procesní ústupek).
Poté se prezident uchýlil k hrubé politické síle, když na státní představitele tlačil, aby nerespektovali výsledek a jmenovali volitele, kteří by zvolili jeho. To se mu nepodařilo. Jeho pokus o puč vyvrcholil nyní. List Washington Post zveřejnil nahrávku hodinového telefonátu prezidenta se státním tajemníkem Georgie Bradem Raffenspergerem. Trump na ní vyhrožuje a žádá, aby úředník někde našel 12 tisíc hlasů, jež by v tomto státě zvrátily výsledek v jeho prospěch.
Čtěte také
V telefonátu zní Trump chvílemi jako mafián, chvílemi jako ublížené dítě a trochu také jako případ pro psychiatra, když neustále opakuje mnohokrát vyvrácené dezinformace o údajných rozsáhlých podvodech.
V normální demokracii by prezident musel rezignovat, případně by byl znovu obžalován v procesu zvaném impeachment. A nebyla by to jen formalita — Senát by totiž mohl Trumpa zbavit možnosti kandidovat na prezidenta jednou pro vždy.
Jenže demokraté nemají dost hlasů něco takového prosadit. Potřebovali by značnou část republikánských senátorů, což je v současné situaci utopie. Zatímco někteří republikáni Trumpovo gangsterské jednání odsuzují — dlužno poznamenat, že většinou velmi vlažně a opatrně —, mnoho z nich se chystá zneužít formální schvalování výsledku voleb k útoku na jejich legitimitu.
Na Kapitolu se tak odehraje divadelní představení, které sice nakonec nebude mít na nástup Joea Bidena do Bílého domu žádný vliv, ale ještě víc oslabí důvěru republikánského elektorátu v demokracii.
Autor působí na New York University Prague
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
