Thomas Kulidakis: Turecké válečné hry

Příslušníci turecké armády (ilustrační foto)
Příslušníci turecké armády (ilustrační foto)

Turecký ministr obrany jasně vysvětlil smysl monstrózního vojenského cvičení, které probíhá ve třech mořích. Černém, Egejském a ve Východním Středomoří.

Cílem je ukázat, že „turecká armáda je připravená, dostatečně silná a odhodlaná hájit národní zájmy své země“. Turecký prezident přidal, že komukoliv, kdo bude Turecko ohrožovat, odpoví pohrobek Osmanské říše „silou oceli“.

Stíhačky nebudou. Americko-turecké vztahy vyostřuje nákup ruského obranného systému

Stíhačka Lockheed Martin F-35 Lightning II

Pokud Ankara skutečně pořídí ruský protiletadlový systém, Spojené státy nemusejí Turecku prodat své nejmodernější stíhací letouny.

Celá akce je reakcí na rozsáhlou kritiku, které se Turecku dostalo od zahraničního společenství za jeho dosavadní silovou reálpolitiku. Nákup protivzdušného systému S-400 z Ruska pohnul Spojené státy, aby začaly v oblasti rýsovat nové geopolitické uspořádání.

V něm se bývalí nepřátelé stávají přáteli nebo alespoň spojenci z rozumu. Mapa nového rozložení sil zahrnuje Egypt, Izrael, Řecko. Spojením není jen Washington, ale především zásoby podmořského zemního plynu.

Připravuje se výstavba nových plynovodů, které přes Kypr tyto země propojí. Izraelská, kyperská a egyptská naleziště mají sloužit jako zdroj surovin pro celý region i Západ. Nerostné suroviny ve vodách Izraela a Egypta se už těží. Ve vodách kyperských těžba doprovázená průzkumy dalších ložisek teprve začíná.

Thomas Kulidakis: Turecké chování k sousedům je další důvod k nedodání amerických stíhaček F 35

Řecký premiér Alexis Tsipras slaví den nezávislosti

Chování Turecka k jeho sousedům ukazuje, v jakém ráji z hlediska geopolitického a geografického se nachází Česká republika.

Licence drží francouzská společnost Total, italská firma ENI a americký Exxon Mobile. Své si chtějí ale uloupnout také Turci. Výnos z nerostného bohatství je láká pro vývoz i domácí potřebu.

Turecko tedy vyslalo do pobřežních vod Kypru svou těžební loď, jejíž název zní v překladu „Dobyvatel“. K ní se má připojit další plavidlo. Obě turecké lodě doprovází vojenská eskorta. Podobná, která už jednou ohrožovala italské těžaře.

Za tyto aktivity si Turecko vysloužilo rozsáhlou kritiku, k níž se přidala Evropská unie, šéf komise Juncker, šéf rady Tusk, předseda Evropského parlamentu, ministři zahraničích věcí členských států i nedávný unijní summit v Sibiu.

Thomas Kulidakis: Turecký strach z izolace je před eurovolbami nebezpečný

Turecko

Turecko se rozhodlo zakročit proti své stále se prohlubující izolaci, především ve vztahu k Evropské unii, v diplomatické i vojenské rovině.

Důležité ovšem je, že ke kritice Turecka se přidal také Izrael, Egypt a dokonce i Rusko. Podle Spojených států Ankara ve Východním Středomoří „nebezpečně provokuje“. Kyperská republika se dovolala podpory členských států, přičemž šéfka unijní diplomacie Mogheriniová v posledních dvou týdnech několikrát na Bospor vzkázala: „Unie stojí plně za suverénními právy Kyperské republiky v jeho výlučné ekonomické zóně a na turecké aktivity přiměřeně odpoví.“

Jak známe stávající unii, od slov k činům je často daleko. V tomto případě ale platí, že jde za prvé o cennou nerostnou surovinu, za druhé už mnohým s Tureckem přetéká trpělivost a za třetí jde o nebezpečný precedens. Výlučnou ekonomickou zónu má každý přímořský stát v rozsahu 200 námořních mil, tedy 360 km. Pokud projde Turecku jeho aktivita ve vodách člena Evropské unie Kyperské republiky, podobné choutky může mít kdokoli jiný.

Argument, že Turecko hájí své zájmy stejně jako zájmy kyperských Turků, očividně nikdo nebere vážně. Severokyperskou tureckou republiku totiž kromě Turecka nikdo neuznává. Vzhledem k takové kritice by se zdálo, že si Turecko své aktivity rozmyslí a pokusí se vyjednávat. To by ale v dnešním Turecku nesměl vládnout člověk, který sní o tom, že se stane novodobým sultánem.

Thomas Kulidakis

Na zvyšující se mezinárodní izolaci tedy Ankara reaguje jako jistý druh zvířete zahnaného do kouta. I takové ale může být nebezpečné. To není ale jediná věc. Při letošním druhém vojenském cvičení Turecko neukazuje jen záda názoru zahraničí, ale snaží se dokázat, že Erdoganovy čistky v armádě její sílu neomezily.