Stíhačky nebudou. Americko-turecké vztahy vyostřuje nákup ruského obranného systému

Stíhačka Lockheed Martin F-35 Lightning II

Pokud Ankara skutečně pořídí ruský protiletadlový systém, Spojené státy nemusejí Turecku prodat své nejmodernější stíhací letouny.

Varování si všímá švýcarský list Neue Zürcher Zeitung, který píše, že ve sporu jde o víc než jen o obrannou politiku. Zároveň si klade otázku, jestli je Turecko pro Západ stále spolehlivým partnerem.

Erdogan hrubě urazil Spojené státy a chce dál útočit na syrské Kurdy

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se setkal s ministerským předsedou Petrem Nečasem

Recep Tayyip Erdogan ve středu hrubě urazil Spojené státy. Uvádí to britský deník The Times s odkazem na fakt, že se turecký prezident odmítl setkat s poradcem Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Johnem Boltonem a vyzval Washington, aby Turecku předal své vojenské základny v Sýrii.

Turecký ministr obrany Hulusi Akar zatím neztrácí optimismus. V nedávném prohlášení vyjádřil své přesvědčení, že modernizace tureckého letectva americkými stroji bude pokračovat podle plánu. Ministr věří, že na základně u středotureckého města Malatya letos v listopadu skutečně přistanou první letouny typu F-35.

Nicméně jisté to není. Vrchní velitel sil NATO v Evropě, americký generál Curtis Scaparrotti totiž v minulých týdnech hned dvakrát vybídl k tomu, aby Pentagon od zakázky odstoupil, pokud Turecko nakoupí od Ruska protiraketový systém S-400.

Hotová věc

Plánovaný obchod mezi Moskvou a Ankarou zatěžuje americko-turecké vztahy už delší dobu. A není to jen proto, že prolamuje tabu v otázce spolupráce či nespolupráce členských států NATO s Ruskem. Washington se obává i toho, že by Rusko mohlo získat utajované technické detaily amerických letadel, pokud by v Turecku sloužily paralelně s ruskými raketovými bateriemi.

Trump a Saúdská Arábie vytvářejí problémy na Blízkém východě, píše turecký provládní list

Saúdský korunní princ Mohamed bin Salmán a americký prezident Donald Trump

Prezident Spojených států Donald Trump se dopustil v přístupu k oblasti Blízkého východu řady špatných rozhodnutí. Myslí si to sloupkař tureckého deníku Daily Sabah Mehmet Barlas. Za nešťastný považuje i výběr Trumpových spojenců. Vliv a pověst USA se tak prý v důsledku kroků šéfa Bílého domu zhoršuje v celém regionu.

Šéf Bílého domu Donald Trump prodej stíhaček pozastavil už v srpnu, kdy uvázly na mrtvém bodě rozhovory s Tureckem o propuštění tehdy zadržovaného amerického pastora Andrewa Brunsa.

„Přesto ale Spojené státy dlouho věřily, že Ankara nakonec nabídku Moskvy odmítne,“ vysvětluje Özgür Ünlühisarcıklı, odborník na americko-turecké vztahy a ředitel ankarské pobočky Německého Marshallova fondu Spojených států.

Jak ale dodává, turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan před dvěma týdny označil dohodu s Ruskem za hotovou věc. Uvedl, že Turecko ruské technologie potřebuje a rozmisťování protiraketového systému by mohlo začít už v červenci.

Švýcarský deník upozorňuje, že mnozí experti teď považují odepření amerických stíhaček za velice reálné. Navíc prý Turecku hrozí postih v souvislosti se sankcemi, které Washington na Rusko uvalil.

Turecké vedení se brání s tím, že alternativní americká nabídka na dodání protiraketového systému Patriot byla jen polovičatá, s čímž ale Washington nesouhlasí. Ankara také tvrdí, že Spojené státy nebyly připravené předat Turecku všechny související technologie.

Rozchod s NATO

Někteří nezávislí odborníci teď upozorňují na to, že Ankara zřejmě bude muset Moskvě umožnit přístup k turecké vojenské technice. Turecká strana prý dokonce v budoucnosti bude potřebovat souhlas Kremlu, pokud bude chtít aktualizovat softwarovou výbavu některých svých komponent.

Mezi ruským systémem S-400 a americkými letouny F-35 by navíc v případě společného nasazení mohlo docházet k problémům s kompatibilitou a tím pádem i k ohrožení jejich akceschopnosti.

Turecko islamizuje a poturčuje syrský Afrin

Turecký voják v centru města Afrín.

Turecko upevňuje vojenskou okupaci kurdské severní Sýrie a dosazuje do vedoucích funkcí tamější infrastruktury své státní zaměstnance.

Důvod, proč se Ankara rozhodla uzavřít obchod s Moskvou, švýcarské noviny označují primárně za politický. Podle bývalého tureckého diplomata Aliho Tuygana totiž spolupráce pomáhá normalizovat turecko-ruské vztahy.

Ty v nedávné minulosti narušilo sestřelení ruského bojového letounu tureckou armádou a také atentát na ruského velvyslance Andreje Karlova. K budování vztahů s Moskvou se Ankara uchyluje rovněž kvůli rostoucímu napětí se Západem i sílícímu ruskému vlivu v Sýrii.

Analýza Německého Marshallova fondu podotýká, že nákupem protiraketového systému z Ruska se Turecko jistou měrou odpoutává od severoatlantického svazku. Turecké společné zájmy s Washingtonem vznikly ještě za studené války, teď se ale zejména v otázce Blízkého východu rozcházejí. Stále více se zdá, že je nyní Turecko ochotné nadřadit vztahům s Washingtonem své vazby s Moskvou.

Takový vývoj je patrný v Sýrii. Američané zde usilují o porážku takzvaného Islámského státu, zatímco Ankara za nejpalčivější problém považuje milice syrských Kurdů a jejich údajné napojení na v Turecku zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Pro USA jsou přitom kurdští bojovníci spojenci.

Důležité spojenectví

Ani v Íránu se obě země nenacházejí na stejné linii, kdy Turecko minimálně zčásti nesouhlasí s americkými hospodářskými sankcemi vůči Teheránu. A v neposlední řadě bilaterální vztahy kalí také zatýkání amerických občanů v Turecku jako v případě pastora Brunsona nebo naopak nevydání islámského duchovního Fetullaha Gülena z USA.

Americké sankce udržují íránské vládce u moci a dodávají jim sílu, píše týdeník Economist

Lidé v ulicích Teheránu

Islámská revoluce v Iránu skončila neúspěchem, nepřátelství Spojených států ale drží představitele íránské teokracie stále u moci. Píše to týdeník Economist v článku, který se ještě vrací ke čtyřicátému výročí změn v Íránu, kdy země povstala proti tehdejšímu autoritářskému vládci.

Steven Cook, odborník na Turecko z americké nevládní Rady pro mezinárodní vztahy, doporučuje revizi vtahu Spojených států s Tureckem. Podle jeho názoru už tato země pro USA není strategicky důležitým partnerem, ale spíše už regionálním protihráčem, s nímž je možné navzdory společnému členství v NATO spolupracovat už jen v určitých oblastech.

Přehodnotit proto prý není nutné jen smlouvu o stíhačkách F-35, ale za potřebné Cook označuje i hledání alternativy k turecké základně İncirlik, kterou Američané využívají.

Podle bývalého diplomata Tuygana nicméně stále existují důvody, proč by se Washington měl snažit spojenectví udržet – už jen proto, že by se rozkol odrazil i v oslabení jednoty NATO. Ostatně pro Moskvu je možnost zasazení klínu do Severoatlantické aliance možná důležitější, než finance získané ze samotného prodeje protiraketového kompletu

Koupit, ale nepoužívat

Fakt, že Ankara vzhledem k částečnému stahování amerických jednotek ze Sýrie hledá shodu s Moskvou, je za současného rozložení mocenských sil zřejmě logický. Nicméně strategické partnerství z toho podle deníku Neue Zürcher Zeitung nevznikne. Jak velký konfliktní potenciál mezi Tureckem a Ruskem tradičně je, to přeci dokazují učebnice dějepisu.

Rozvázání vztahů s Washingtonem by navíc Ankaru stálo nemalé náklady. A to jak v oblasti dlouhodobých bezpečnostněpolitických cílů, tak i v hospodářství. Pokud nákup amerických stíhaček F-35 ztroskotá, bude muset Turecko plán na obnovu letectva shodit na delší dobu ze stolu. Turecké firmy by pak v souvislosti s tím přišly o řadu zakázek.

Následně by se v ohrožení ocitly také další možné zbrojní tendry americké techniky, o kterých Turecko uvažuje. A možné je vzpomenout i na to, jaký efekt na turecké hospodářství měly byť jen omezené sankce z loňského roku.

Z tohoto pohledu vidí mnozí pozorovatelé v Turecku jen jedinou možnost, jak by Ankara mohla minimalizovat rozsah škod. A sice ruský protiraketový systém koupit, zároveň se ale u Spojených států zavázat, že ho nepoužije.

Otáčením se k Rusku prezident Erdoğan chce rozšířit turecké strategické možnosti. Zcela jistě tím ale Turecko nevyváže ze všech ostatních závazků, konstatuje švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Spustit audio

Související