Thomas Kulidakis: Turecké chování k sousedům je další důvod k nedodání amerických stíhaček F 35

26. březen 2019

Chování Turecka k jeho sousedům ukazuje, v jakém ráji z hlediska geopolitického a geografického se nachází Česká republika.

Jejího premiéra sousední země neohrožuje stíhačkami, nedělá si nárok na česká území a nevyhrožuje skrytě či otevřeně válkou. Tak, jako tomu je v případě Řecka, členského státu Evropské unie i NATO.

Řecký premiér Alexis Tsipras našel sílu vyrovnat se vtipně s faktem, že jeho helikoptéru letící na jeden z řeckých ostrovů ohrožovaly turecké stíhačky.

Prohlásil, že jen zbytečně plýtvají palivem a Ankara by si měla uvědomit, že řecký předseda vlády se dostane i na ten nejvzdálenější ostrov, kdykoliv bude chtít. I kdyby tam měl doplavat. Vtipkování Tsiprasovi umožnil mimo jiné fakt, že řecké stíhačky F 16 stejně jako mnohokrát v minulosti dokázaly zahnat dvě turecké stíhačky F 4.

To bylo možné hlavně proto, že Turecku zatím nebyly dodané americké letouny páté generace F 35. Ve Spojených státech si jich vláda prezidenta Erdogana objednala rovnou stovku. Předání bylo ale odložené, protože Bílý dům a především americký Kongres nesouhlasí.

Novoosmanské ambice

Důvodů je mnoho. Za hlavní se v minulosti uvádělo rozhodnutí Turecka pořídit si systém protivzdušné obrany S 400 ruské provenience.

Další důvod nedodání letounů do Turecka byl například věznění amerického pastora Brunsona v tureckých vězeních. I přes obvinění z terorismu a špionáže se ale už rukojmí turecké zahraniční politiky mohl vrátit domů.

Hlavní a stále naléhavější důvod pro nedodání letadel F 35 je ale stále vyhrocenější politická situace v už tak nestabilním regionu a energetická bezpečnost.

Spojené státy se nechaly slyšet, že je pro ně Řecko zásadní pro bezpečnostní stabilitu oblasti. Pečlivě kultivují nové spojenectví, které se rýsuje na ose Egypt, Izrael, Kypr a Řecko.

S tím souvisela také konference v Izraeli minulý týden. Kromě hostitelské země, Řecka a Kypru se jí zúčastnil také ministr zahraničí Spojených států Mike Pompeo. Cílem byla stabilita v regionu, kterou už desetiletí pomáhá udržovat americká šestá flotila. Hlavní téma summitu byl ale plán na vybudování plynovodu EastMed, který má do Evropy dopravovat zemní plyn z nalezišť kyperských i izraelských.

Kypr se totiž ocitl na světové energetické mapě i díky už potvrzenému nálezu amerických těžařů ze společnosti Exxon, kteří potvrdili výskyt obrovského naleziště vzácné suroviny v pobřežních vodách Afroditina ostrova.

Podle mezinárodního společenství má na těžbu právo Kyperská republika, člen Evropské unie. Turecko si ale s odkazem na jím vydržovanou, okupačními silami při životě drženou a mezinárodně neuznávanou Severokyperskou republiku činí na zemní plyn také nárok. Hrozí podniknout jakékoliv akce, včetně vojenských. Turecké vojenské námořnictvo už ohrožovalo těžaře italské společnosti ENI, která má společně s Američany a Francouzi licenci na těžbu a průzkum nalezišť plynu v okolí Kypru.

Ve Východním Středomoří zatím panuje status quo, který mimo jiné zajišťuje rovnováha vojenských sil. Pokud by ale Turecko získalo americké letouny páté generace, jeho výpady vůči Řecku, Kypru i ostatním sousedům by mohly nabrat na síle a stát se skutečnou hrozbou.

Ohrožování premiéra jiného státu ve chvíli, kdy si letí připomenout osvobození od osmanské okupace není jen běžná provokace, nad kterou je možné mávnout rukou. Nástupcem Osmanské říše je současné Turecko. Jeho prezident Erdogan má novoosmanské ambice.

Thomas Kulidakis

Potřebuje být znovu a znovu zahraničím ujišťován, že Osmanská říše je věc minulosti. Nic na tom nemění, že podle tureckého ministerstva obrany jeho stíhačky na premiéra sousední země nedotíraly záměrně, pouze v oblasti konaly standardní hlídku. Jedná se o řecký a tím unijní vzdušný prostor a neměly tam co dělat. Turecko si evidentně ale nic nedělá z loňské výzvy unijního summitu v Sofii, aby se zdrželo nepřátelství a provokací ve Východním Středomoří.

Spustit audio