Thomas Kulidakis: Tsipras v Turecku hájil hodnoty právního státu
Dvoudenní návštěva řeckého premiéra v Turecku se vyplatila.
Odhalila smýšlení tureckého prezidenta o hodnotách právního státu, jeho postoj k migraci, mezinárodnímu právu i svobodě náboženského vyznání. Poskytla také cenný zdroj pro zhodnocení Erdoganových neustálých ambicí vstoupit do Evropské unie.
Thomas Kulidakis: Tsiprasova a Orbánova Evropa
Na půdě Evropského parlamentu dnes promluví dva premiéři, kteří nemohou být více rozdílní. Řecký premiér Alexis Tsipras a maďarský předseda vlády Viktor Orbán.
V první řadě je ale důležité, že se jednání na nejvyšší úrovni uskutečnilo. Vztahy obou států se od pokusu o puč v Turecku zhoršily a otevřená komunikace je jediný způsob, jak zabránit další eskalaci vztahů mezi dvěma členy Severoatlantické aliance. Už při příletu ovšem řeckého premiéra čekalo nepříjemné překvapení.
Turecké ministerstvo vnitra se rozhodlo vypsat odměnu přes pět a půl milionu eur na osm vojáků, kteří po pokusu o puč uprchli do Řecka. Turecký prezident následně ozřejmil, že očekává spolupráci západního souseda ve stíhání pučistů i takzvaných güllenistů.
Jejich vůdce žijící ve Spojených státech amerických prý stál za zosnováním pokusu o vojenský převrat. Není se tedy co divit, že dotyční vojáci žijí na neznámém místě pod ochranou řeckých ozbrojených složek, aby nebyli Tureckem unesení jako jiní lidé v jiných státech.
Turecko se od EU vzdaluje
Řecký premiér vysvětlil, že jeho země sice pučisty nevítá, ale ctí principy právního státu. Pokud tedy vojáci získali politický azyl na základě rozhodnutí nezávislých soudů, nemůže je do Turecka vydat.
Dohoda o zadržování migrantů v Turecku skončí v den, když se Erdogan rozhodne, tvrdí politolog Hokovský
Země se propadá do ekonomické krize a z Ankary je slyšet ostrá rétorika. Jsou Turci ještě spojenci, nebo už nepřátelé? Tahá Evropská unie za kratší provaz v otázce zadržování migrantů na cestě do Evropy?
Takový argument pravděpodobně turecká moc dokáže intelektuálně pochopit, ale už v minulosti dala najevo, že za ním cítí nátlak velkých unijních států i Washingtonu. Pokud ale Turecko nedokáže respektovat nezávislost soudů, nemůže si na členství v unii pomýšlet.
V tomto ohledu se Erdogan dočkal ujištění, že aténská vláda jednání o vstupu Turecka do unie i nadále podporuje. S douškou, že pokračování procesu může vést k posílení a obnovení demokratických principů vlády. Řecko takovými prohlášeními nic neriskuje, protože ve věci unijního členství Turecka se může vždy spolehnout na odmítavý postoj jiných členských států. V čele s Rakouskem, Dánskem nebo Francií.
Od člena Evropské unie se navíc očekává, že bude respektovat mezinárodní právo. Unijní státy i americká vláda Turecko opakovaně vyzývají, aby se v egejské oblasti i východním Středomoří zdrželo provokací a respektovalo platné uspořádání.
Erdogan hrubě urazil Spojené státy a chce dál útočit na syrské Kurdy
Recep Tayyip Erdogan ve středu hrubě urazil Spojené státy. Uvádí to britský deník The Times s odkazem na fakt, že se turecký prezident odmítl setkat s poradcem Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Johnem Boltonem a vyzval Washington, aby Turecku předal své vojenské základny v Sýrii.
Mělo by tedy nejen přestat s pravidelným narušováním řeckého vzdušného prostoru přeletem stíhacích letounů, ale také nezasahovat do práva Kyperské republiky těžit zemní plyn. Kvůli tomu ostatně poblíž Kypru hlídkují americké, italské i francouzské lodě. Podle Turecka je to temný komplot, který zasahuje do práv jeho i kyperských Turků. Vyhrazuje si právo přijmout jakékoliv opatření.
Pro celou unii je samozřejmě důležitý přístup k migraci. Jak uznala německá kancléřka při návštěvě v Aténách, dohoda z velké části nefunguje. Na řecké ostrovy neustále přicházejí další běženci, do samotného Turecka se ale zatím podařilo vrátit jen necelá čtyři procenta odmítnutých žadatelů.
Thomas Kulidakis: S pomocí Západu zrodil se sultán Erdogan
Recep Tayyip Erdogan se v roce 1994 stal starostou tureckého města Istanbul. Málokoho by tehdy napadlo, že za necelé čtvrt století se z šéfa města stane politik disponující mocí, která se téměř rovná moci osmanských sultánů. V jeho dráze mu pomohly také západní velmoci. Jejich kritika staronového tureckého prezidenta zavání tedy pokrytectvím.
I to vedlo řeckého premiéra k výzvě, aby unijní státy poskytly Turecku další peníze. Jediné pozitivum v celé věci je, že se obě země shodly na spolupráci při stíhání pašeráků.
Další téma je náboženská svoboda. Turecko v roce 1971 uzavřelo teologický seminář na ostrově Chalki. Nachází se v dnešním Istanbulu, na místě bývalého kláštera Svaté Trojice, který byl založen před více než tisíci lety v době, kdy se ještě město jmenovalo Konstantinopol a bylo centrem Východořímské říše.
Opětovné otevření semináře je jednou z podmínek vstupu Turecka do unie. Zasazovali se o něj také bývalí prezidenti Spojených států amerických Barack Obama a Bill Clinton.
Prezident Erdogan se ale rozhodnul v této věci s řeckým premiérem jednat jako na tržišti. Školu prý otevře výměnou za rozšíření práv, kterým by se měli těšit muftí uplatňující muslimské právo v severním Řecku. Je zřejmé, že Erdoganovo Turecko se od unie vzdaluje mílovými kroky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
